Svět se rozhodl omezit emise skleníkových plynů z kategorie freonů

Tyto chemické sloučeniny spadají do širší skupiny látek, zvaných freony. V dosavadní průmyslové praxi nacházejí freony využití např. jako chladící média v ledničkách a klimatizacích. Fluorové halogenderiváty uhlovodíků přitom patří k látkám, které silně vyvolávají skleníkový efekt v zemské atmosféře a významně tak posilují tendenci k jejímu globálnímu oteplování.

Dodatek k Montrealskému protokolu

Dohoda, kterou čerstvě podepsalo 197 států, je přitom dodatkem k tzv. Montrealskému protokolu. Tato starší smlouva byla podepsána v září roku 1987 v kanadském Montrealu a týkala se jiné skupiny freonů, pro změnu poškozujících ozonovou vrstvu. Tehdy šlo jmenovitě o tzv. chlór-fluorované uhlovodíky (chlorofluorocarbons, CFCs a HCFCs) a také o další podobné sloučeniny, obsahující místo chlóru brom. Nová smlouva, která začne účinkovat v roce 2019, byla uzavřena v Kigali, hlavním městě afrického státu Rwanda.

Zatím sice nevzbudila větší pozornost světových médií, jde však o velmi důležitý a výrazný krok, jehož příprava trvala odborníkům z celého světa asi sedm let. Zbývající dosud povolená skupina freonů sice zatím není v atmosféře přítomna ve velkém množství, avšak jejich podíl se zvětšuje každoročně o 10 %, kvůli vzestupu používání chladící techniky v rozvojových zemích.

Fluorové halogenderiváty uhlovodíků přitom v atmosféře zachycují vzhledem na jednotku množství asi tisíckrát více tepla než oxid uhličitý. Do roku 2050 se podle nové smlouvy má omezit jejich využívání asi o 85%. Výsledek bude z hlediska skleníkového efektu podobný, jako kdyby lidstvo zcela přerušilo spalování fosilních paliv po dobu dvou let.

Zdroje: ScienceAlert, New York Times