Zpravodaj Dorazín: Západ je nervózní z pomalého postupu Ukrajiny, ale neposkytl zbraně, které by ho urychlily
Zatímco se svět soustředí na dění v Pásmu Gazy a boj Izraele proti radikalistům z Hamásu, boje pokračují i na Ukrajině. Ukrajinským vojákům se podařilo proniknout na levý břeh Dněpru, což potvrzují i zprávy z ruské strany: ukrajinské vojáky se tam prý podařilo zablokovat. „Je to úhel pohledu. Možná tam jsou zablokovaní, možná ne. Každopádně je to nesmírně zajímavý vývoj, Ukrajincům se podařilo překonat překážku, kterou představuje Dněpr,“ konstatuje zpravodaj Martin Dorazín.
Ukrajinci prý na levém břehu Dněpru drží pozice už od poloviny října, kdy nikdo nečekal, že se jim to může podařit. „Kontrolují souvislý pás území široký od tří do osmi kilometrů a daří se jim ho krok za krokem rozšiřovat. Pro Ukrajince je to důležité především z hlediska obrany západního břehu a města Chersonu, které je každým dnem ostřelováno,“ dodává.
Čtěte také
Těžké boje probíhají i na východě okolo města Avdijivka, kde se Ukrajinci naopak snaží zuby nehty bránit. „Rusové se poučili z chyb na počátku konfliktu a používají stejnou taktiku jako okolo Bachmutu. Město obklíčili na křídlech ze severu a jihu a totéž se děje zde,“ popisuje zpravodaj Českého rozhlasu.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je dobytí města cynickým politickým cílem jeho ruského protějšku Vladimira Putina, který chce v polovině prosince oznámit svoji kandidaturu a potřebuje viditelný vojenský úspěch bez ohledu na ztráty.
V Avdijivce, která před válkou měla asi 32 tisíc obyvatel, jich stále žije okolo 1500, kteří nechtějí z města odjet. Někteří prý možná čekají na Rusy jako osvoboditele. Hodně z nich jsou staří lidé, kteří se bojí, že se dostanou někam do neznáma, kde o ně nebude postaráno.
„A už také moc nikoho nemají. S příbuznými a sousedy se tak drží v šachu a nikdo nechce odjet. Jsou v různých koutech města, schovaní ve sklepech, kde se aspoň cítí doma. Už tam taky prožili strašné věci a říkají si, že horší už to být nemůže. Ale může, pokud Rusové odříznou prakticky jedinou zásobovací trasu ze západu,“ přibližuje Dorazín.
Začarovaný kruh
Ukrajina má před sebou druhou válečnou zimu, obyvatelé tak už lépe vědí, jak se na ni připravit: mít záložní zdroj energie, akumulátory nebo SIM karty různých operátorů. Dále zásoby pitné vody nebo čelové lampy pro cesty po setmělém městě.
Čtěte také
Po celý rok fungují takzvané body nezlomnosti, a to především poblíž frontové linie, kde si lidé i v létě mohli uvařit, umýt se nebo se připojit k internetu. „Na Ukrajině lidé vyřizují úřední záležitosti přes velmi chytré aplikace, které tu na rozdíl třeba od Česka fungují, ale k tomu potřebují internet. Body nezlomnosti jim sloužily jako takový komunikační prostor,“ popisuje.
Očekává se, že Rusko s příchodem zimy zesílí letecké údery na ukrajinskou energetiku: „Loňská zima byla velkou zkušeností. Nejenom pro lidi, kteří ví, že si teď mají pořídit zásoby rýže a vody atd. Ale také pro stát, ten musí zajistit aspoň základní fungování kritické infrastruktury,“ doplňuje Dorazín s tím, že pomoci mají dodávky německých protileteckých systémů IRIS-T a obrněnců Gepard k sestřelování dronů.
V současnosti již také probíhá výcvik ukrajinských pilotů pro stíhačky F-16, jinak se ale s dodávkami zbraní pojí velká nejistota. „Ukrajina by chtěla postupovat, ale v zimě nemůže a západní partneři jsou z toho nervózní, přestože Ukrajině neposkytli ty zbraně, které by rychlejší postup umožnily. Vzniká tak trošku začarovaný kruh,“ konstatuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Ukrajina ve válce povstala jako národ. Došlo tam k národnímu obrození, popisuje reportér Novák
„To, co jsem nečekal, je obrat Ukrajinců. Překvapivé bylo, jak rázem našli svou identitu,“ říká reportér serveru Seznam Zprávy Jan Novák.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.