Zpráva z Marathonu

Za tu dobu se hodně, a vlastně téměř všechno, změnilo. Přibyly a proměnily se soutěžní disciplíny i přístup ke sportu. Olympijské hnutí upustilo od rozlišování mezi amatéry a profesionály, rozvoj komunikačních technologií učinil hry podívanou, kterou v přímém přenosu sleduje celá planeta, přípravy dnešních olympiád stojí miliardy, ale miliardy také vydělávají. Zastoupení v Aténách má rekordních dvě stě dva zemí a sportovci budou soutěžit o tři sta jedna medailových kolekcí. Ze záplavy statistik a všemožných zajímavostí, které provázejí hry v Řecku, podobně jako provázely olympiády v jiných zemích, se ovšem jedna událost zcela vymyká. Řecko je jedinou zemí, kde lze věrně absolvovat disciplínu, která se právě zde zrodila už 490 let před Kristem.

O vítězství v maratónu budou běžci soutěžit na trase, kterou kdysi absolvoval posel Fiddipidés se zprávou o vítězství nad Peršany. Ani v případě maratónu už samozřejmě nelze podruhé vstoupit do stejné řeky. Předně nevíme, jaký měl Fiddipidés přesný čas. A také není proč doběhnout do cíle s dávno doručeným vzkazem. Olympiáda, která dnes začíná, má zatím favority i outsidery, ze kterých se v příštích dnech stanou očekávaní či překvapiví vítězové a poražení. Tak je tomu ale pokaždé. Olympiádě na historické půdě by slušelo, kdyby nám do cíle maratónu jeho vítěz přinesl zprávu i o jiném vítězství než svém. Co by to mělo být? Určitě něco, co nestačí oznámit mobilem, za co je i dnes třeba se obětovat.