Zmatené neandrtálské naleziště

19. říjen 2010

Nálezy z jeskyně Grotte du Renne ve Francii jsou pro některé archeology dokladem moderního chování neandrtálců. Výsledky nového radiokarbonového datování to však silně zpochybňují.

Francouzská jeskyně Grotte du Renne byla obývána před 45 000 až 28 000 lety – tedy v období, ve kterém v Evropě žili jak neandrtálci, tak moderní lidé. Během vykopávek v minulém století francouzští archeologové připsali nálezy ze spodních vrstev neandrtálcům a artefakty ze svrchních, nejmladších vrstev moderním lidem. Střední vrstva obsahovala sofistikované kostěné nástroje a ozdoby ze slonoviny spolu s kostmi a zuby neandrtálců. Debaty kolem těchto artefaktů se zaměřovaly na jedinou otázku: vynalezli neandrtálci nástroje a ozdoby sami, nebo jen „okopírovali“ technologii moderních lidí? Nová studie však zpochybnila samotnou podstatu nálezu.

Výsledky radiokarbonového datování, na kterém pracovali britští a francouzští vědci, ukazují, že horní vrstva připisovaná moderním lidem není starší než 35 000 let. Stáří artefaktů ze střední vrstvy je však vysoce variabilní a sahá od 49 000 let po 21 000 let, kdy už neandrtálci nežili. Naleziště má tedy zřejmě komplikovanou historii a materiál, který z něj pochází, je smíšeného původu. Je možné, že artefakty vyrobené moderními lidmi se nějak dostaly do starších vrstev a smísily se s kosterními pozůstatky neandrtálců. Na nálezy z Grotte du Renne je proto třeba nahlížet s krajní opatrností, říkají vědci.

Zdroj: PNAS, ScienceNow

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.