Zkažené zuby lovců a sběračů
Zubní kaz mohl být v některých populacích široce rozšířený celá milénia předtím, než se objevilo zemědělství. Prokázaly to kostry z jeskyně v severovýchodním Maroku.
V marocké jeskyni Taforalt (Grotte des Pigeons) se dochovaly kostry 52 lidí, kteří v ní žili a byli pohřbeni před 15 000 až 13 700 lety. Byli to zřejmě neobvykle usedlí lovci a sběrači, kteří žili po dlouhou dobu na jednom místě a živili se převážně rostlinnou stravou. Za svůj relativně komfortní život ale zaplatili vysokou daň v podobě zubního kazu.
Zubní kaz postihl lidstvo mnohem dříve než v moderních dobách, ale kdy přesně se začal šířit, zůstává nejisté. Obvykle se dává do souvislosti se vznikem zemědělství: podle archeologických nálezů vědci spočítali, že prevalence zubního kazu se v prehistorických zemědělských společnostech pohybovala mezi 2 a 48 %. U lovců a sběračů byla výrazně nižší - mezi 0 a 14 %. Podle nové studie to ale neplatí absolutně a zubní kaz mohl postihovat i lovce a sběrače, kteří se živili stravou bohatou na sacharidy. Stopy kazů objevil mezinárodní tým vědců na více než 51 % trvalých zubů z jeskyně Taforalt a pouze tři z 52 lidí jím vůbec netrpěli. Mnohé kazy byly ve velmi pokročilém stadiu spojeném s tvorbou abscesů a svým majitelům musely způsobovat mučivé bolesti.
Proč populace lovců a sběračů trpěla stejnou frekvencí zubního kazu jako moderní společnost, vysvětlují další nálezy. Zbytky rostlin, které se dochovaly díky suchému klimatu, ukazují, že hlavní potravou lidí z jeskyně Taforalt byly rozemleté a tepelně zpracované žaludy dubů cesmínových (Quercus ilex) a semínka borovic přímořských (Pinus pinaster). Lepkavá a na sacharidy bohatá hmota byla spolu s nulovou či velmi nedostatečnou zubní hygienou přímo ideální pro růst bakterií Streptococcus mutans. Ty při rozkladu sacharidů produkují kyseliny, které narušují sklovinu a způsobují zubní kaz.
Jestli lidé z jeskyně Taforalt reagovali na častý výskyt zubního kazu rozvojem nějakých zubařských zákroků, nevíme. Jisté však je, že extrakci zubů ovládali - víc než 90 % dospělých lidí mělo vytržený jeden nebo oba horní řezáky. Zubní kaz se na nich vyskytuje jen vzácně, takže jsou pravděpodobnější kulturní či rituální důvody. Otázkou ale zůstává, jestli podobným způsobem "ošetřovali" i nemocné zuby.
Zdroj: PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
