Živý moderátor je nenahraditelný. Servisní informace ale může prezentovat syntetický hlas, říká šéf zpravodajství Švédského rozhlasu

Jedna německá rozhlasová stanice ze sítě ARD už prý začala využívat syntetický hlas u předpovědi počasí a dopravního zpravodajství, a to s využitím hlasu jednoho významného moderátora.

Minulý týden jednu naši novinářku napálila umělá inteligence. Šlo o zmanipulovaný obrázek, na kterém Putin klečí před Si Ťin-pchingem.

„Jsem zcela přesvědčený, že vždy bude existovat živý moderátor. Emocionální, empatický tón, který dokáže zprostředkovat živý člověk za mikrofonem, je nenahraditelný. Ale umím si představit, že servisní informace může prezentovat syntetický hlas,“ míní Zachrison.

Čtěte také

Objektivitu jsme zúžili na pseudovyváženost. Novináři často jen mechanicky měří čas, říká Moravec

S nástupem umělé inteligence nabývají na důležitosti editoriální pravidla a hodnoty. A kontrolu nad tím, co se děje, musejí mít alespoň v seriózních médiích lidé.

„Minulý týden jednu naši novinářku napálila umělá inteligence. Šlo o zmanipulovaný obrázek, na kterém Putin klečí před čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Později se ukázalo, že to byl fake. Je to přitom velmi zkušená novinářka a my museli přiznávat chybu. Dezinformace vytvořené umělou inteligencí můžou představovat vážné riziko. A děje se to už dnes,“ varuje.

Novinář jako průvodce

Zdrženlivý je i pokud jde o automatizované zprávy, které se začínají v některých médiích objevovat a do budoucna jimi nejspíš bude internet zahlcen. Tím spíš je podle Zachrisona potřebná veřejnoprávní žurnalistika.

„Potřebujeme veřejnoprávní novinařinu? Samozřejmě ano! Dokonce je naše role stále důležitější. My musíme lidem pomáhat s navigací v této mediální krajině. Možná se z novinářů stávají takoví průvodci na cestě k pravdě, navigátoři k důvěryhodným informacím,“ zamýšlí se.

Čtěte také

Daniel Kroupa: Jen aby nás umělá inteligence nepřipravila o tu přirozenou

Nové technologie podle něj mohou sehrát svou roli i v oslovování lidí, kteří žádné zpravodajství nesledují: „My novináři si často neuvědomujeme, jak přepolitizované je naše uvažování. Jsme tak položeni v politice a velkých událostech, které hýbou světem, že si neuvědomujeme, že mnoho lidí to odpuzuje.“

„Zjišťujeme, že nejlepším prostředkem, jak tyto lidi oslovit, může být třeba naše sportovní rádio nebo hudební pořady. Anebo když přijedeme přímo k nim a novinářsky se zabýváme jejich problémy na lokální úrovni. My, kdo sedíme v hlavních městech, jako je Stockholm nebo Praha, bychom se občas měli podívat do zrcadla. Máme sklon soustředit se na politický svět a to pro mnoho lidí prostě není přitažlivé,“ dodává.

Podcastová konkurence

Zachrison ve Švédském rozhlasu pracuje na strategii zpravodajství, která už nerozlišuje mezi lineárním vysíláním a digitálním světem. Jeho úkolem je adaptovat rozhlas na novou dobu.

Čtěte také

Chatbot neví, co mluví. Není to umělá inteligence, jen generuje naučené texty, vysvětluje expert

„Musíme se přizpůsobit, musíme se o hodně zlepšit a musíme to udělat v mnoha různých směrech. Musíme produkovat lepší obsah a pak ho lépe prezentovat třeba v mobilních aplikacích,“ zdůrazňuje.

Mnoho tradičních rozhlasových pořadů podle něj může být úspěšných i v rámci on-demand služeb, kde je uživatelé mohou poslouchat, kdykoli se jim to hodí. Naproti tomu ale dobrý podcast musí být mnohem preciznější v tom, co nabízí, a posluchače musí zaujmout hned od začátku. Proto je třeba změnit způsob vyprávění příběhů, ale třeba i zpravodajského obsahu.

„Proměna, kterou procházíme, spočívá v přesunu od vysílání pro široké publikum k personalizovanému audio obsahu. Nemůžeme počítat s tím, že tam vždy bude nějaké publikum. U lineárního vysílání platí, že člověk zapne rádio a poslouchá, co tam je, při jízdě autem nebo v kuchyni, když vaří. Teď si nás ale musí člověk vybrat v mnohem drsnější konkurenci,“ konstatuje Zachrison.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.