Objektivitu jsme zúžili na pseudovyváženost. Novináři často jen mechanicky měří čas, říká Moravec
Práce novinářů je založena na důvěře posluchačů, čtenářů a diváků – měří ale média všem stejně? Hosté podcastu Chyba systému reflektují chování médií, mimo jiné během nedávných prezidentských voleb. Jak podotýká novinář z Aktuálně David Klimeš, bylo by s podivem, kdyby média alespoň v něčem neselhala.
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš, Václav Moravec
Editorka: Karolína Kašparová
Zvukový obal: Jaroslav Pokorný
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík
„Bylo by mi vlastně divné, kdybychom jako novináři v prezidentské volbě v něčem neselhávali. Kdyby to tak bylo, tak bych se bál. Bylo by to opravdu jak v 80. letech, kdy cenzurní úřad vyhodnotí, jestli byly dostatečně pokryté volby nebo sjezd KSČ. Naštěstí to tak není. Naštěstí můžeme selhávat,“ konstatuje.
Čtěte také
Novinářskou objektivitu podle svých slov chápe především jako profesní rutinu, kdy je důležité oddělovat fakta od názorů a zpravodajství od komentářů a poskytovat oběma stranám vyvážený prostor.
„Pokud rozostříme, co je fakt a komentář, respektive zpravodajství a publicistika, tak se stáváme strašně snadnou kořistí politického marketingu,“ zdůrazňuje Klimeš.
Ilustruje to na svém setkání s kubánskými a běloruskými disidenty, kterým nedokázal vysvětlit rozdíl mezi komentářem a zprávou: „Oni prostě věděli, kdo je nepřítel, a nemají důvod k tomu dělat nějaké formální obezličky. Upřímně řečeno teď mám problém zastávat tuto pozici před spoustou svých kolegů v Česku,“ doplňuje.
Politizace novinářů
Podle moderátora České televize Václava Moravce jsou hlavními atributy objektivity fakticita a relevance: „Na to jsme v dnešní době úplně zapomněli, protože jsme objektivu zúžili na pseudovyváženost, kdy máme být jen mechanickými měřiči času.“
S oblibou studentům říkám, že Andrej Babiš posunul trend, který byl v médiích přítomný už v 90. letech.
Václav Moravec
Pozastavuje se také nad tím, s jakými reakcemi se setkává, když upozorní na podobnost byznysového okolí kolem Petra Pavla a Miloše Zemana. „Totéž se týká Andreje Babiše. S oblibou studentům říkám, že on posunul trend, který byl v médiích přítomný už v 90. letech. To znamená propojení politiky a žurnalistiky. Václav Klaus a Denní telegraf a banka IPB. Na Babiše bylo zaděláno už tehdy,“ uvádí.
Čtěte také
Podle Apoleny Rychlíkové v českých médiích dominuje pravicově liberální ideologie, se kterou se ztotožňuje drtivá většina novinářů. Připomíná, že v první přímé prezidentské volbě se média postavila na stranu Karla Schwarzenberga proti Miloši Zemanovi, pro něhož se pak útoky na liberální média staly leitmotivem jeho prezidentství.
„Letošní rok se nesl mírně v podobném duchu, ale rozdíl byl v tom, že proti Petru Pavlovi stál Andrej Babiš s celým tím svým mediálním kolosem. A to je důležité zmínit, protože máme tendenci zaměřovat se na média, která považujeme za kvalitní. Ale když člověk viděl, jak Babiš využíval svá média, co v nich měl za propagandistický materiál a jak zneužíval celé řady celebrit a podporovatelů, tak je vlastně s podivem, že na druhé straně nebyla odezva větší,“ upozorňuje.
Nový politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 26. března po 18. hodině.
Související
-
Pavel má jako jeden z mála šanci začít dialog a minimalizovat extremismus, míní politolog
„Má výhodu, že není politik a má trochu větší šanci promlouvat k těm lidem přímo. Druhá věc je, že byl prokazatelně zvolen i lidmi, kteří nejsou fanoušci současné vlády.“
-
Změna volby prezidenta? Leda až po zkoušce Pavlem
Poslechněte si 35. díl podcastu Čekání na prezidenta. Měla by se dvoukolová prezidentská volba změnit na míň dělící jednokolovou?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.