Živá fosilie se umí adaptovat
Lalokoploutvá ryba latimérie podivná žije v nezměněné podobě už 400 milionů let. Schopnost přizpůsobit se svému prostředí si však zachovala.
Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) se vzácně vyskytuje v Indickém oceánu podél pobřeží východní Afriky. Lalokoploutvé ryby jsou blízce příbuzné společným předkům ryb a čtyřnožců a většina dosavadních studií se proto týkala jejich vztahů k jiným obratlovcům. Tým německých, švýcarských a tanzanijských vědců se však zaměřil na jinou otázku - jestli jsou tyto živé fosilie schopné přizpůsobit se novému prostředí. Vědci proto analyzovali genetické markery jaderné i mitochondriální DNA 71 latimériií, které byly odloveny na různých místech východoafrického pobřeží.
Výsledky ukázaly, že genetická diverzita latimérií je obecně nízká a jejich evoluce probíhá minimálním tempem. Nicméně se u nich vyskytují genetické markery, které jsou vázány na určitou oblast výskytu. Podle nich se zdá, že všechny africké latimérie pocházejí z populace u Komorských ostrovů, která se časem se rozrůznila na dvě další populace. Jedna z nich obývá moře u Jižní Afriky a druhá u Tanzanie. Nečekané je, že největší známá populace latimérií u Komorských ostrovů není homogenní, ale dá se rozdělit na dvě geneticky odlišné subpopulace. Z těchto výsledků vyplývá, že latimérie se stále dokážou diverzifikovat a tím i přizpůsobovat novým podmínkám.
Zdroj: ScienceDaily, Current Biology
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.