Žijeme v éře bezprecedentního blahobytu, aféry v novinách jsou pěna dní, říká historik Rákosník

„Premiérovi nelze mít za zlé, že volí takovou rétoriku. Vyplývá ze společenské dělby práce, že on potřebuje vykreslit období svého působení v politice jako mimořádně úspěšné. Stejně tak úkolem opozice je vládu co nejvíce očerňovat,“ konstatuje historik Jakub Rákosník, který se specializuje na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století.

Byť můžeme mít námitky k jeho rozdělování mezi jednotlivé společenské vrstvy, tak z kvantitativního hlediska musíme uznat, že blahobyt je bezprecedentní.
Jakub Rákosník

Čtěte také

Období světových prvenství, vlády velkého diplomata i krvavých bojů. To byla doba husitského hnutí

Současné rozložení politických sil podle něj odráží nespokojenost významné části populace s ekonomickou transformací v 90. letech – proto sílí krajní a radikální strany.

Rákosník zdůrazňuje, že hodnotit určité období je možné až s určitým časovým odstupem: „Roky 1927 a 1928 jsou jedny z nejúspěšnějších hospodářských let 20. století. Ale když si vezmete noviny z té doby, tak máte pocit, že společnost je na prahu občanské války.“

„Denní tisk je plný špíny a afér. Z perspektivy těchto let musí mít volič dost podobný dojem jako má dnes – jak je ta demokracie špatná a zkorumpovaná. Ale to je pěna na povrchu, s odstupem je to velmi úspěšné období,“ dodává historik.

Nejraději mám období, o kterých se nepíše v učebnicích – to znamená, že v zemi je relativně klid a nic převratného se neděje.
Jakub Rákosník

A nabízí i další srovnání: Adolf Hitler v roce 1936 ohromuje svět tím, jak rychle řeší hospodářskou krizi – ovšem za cenu, která nakonec vede ke 2. světové válce. „Ještě v 60. letech na něj velká část západních Němců vzpomínala, že nebýt války, tak to byl skvělý politik,“ upozorňuje.

Čtěte také

Asociální první republika? Uzákonila osmihodinovou pracovní dobu, podporovala sociální bydlení i nemocenskou

Naproti tomu československý ministr financí Alois Rašín v roce 1923 umírá jako velmi neúspěšný politik, který vyvolal do té doby nevídanou nezaměstnanost a nouzi. „Ale dnes je pro nás architektem československého ekonomického úspěchu a silné měny,“ podotýká Rákosník.

Idylický obraz první republiky se ovšem objevuje hlavně až po roce 1989, naopak po 2. světové válce panovala shoda, že se věcí mají dělat jinak a lépe než před válkou.

Podobně dnes také někteří v dobrém vzpomínají na období komunismu – na dostupné bydlení a rohlík za 30 haléřů: „Ale zapomínáme na to, jakou cenu jsme za to platili. Že luxusní zboží, elektronika nebo automobily byly neskutečně předražené. Pamatujeme si jen jednu část, a to je nebezpečí vzpomínek,“ uzavírá zástupce ředitele Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.

Jak se dívá na připomínky výročí justiční vraždy Milady Horákové? A mají Češi dost hrdinů? Poslechněte si celé Interview Plus ze záznamu.