Žije v Singapuru, její děti se učí čínsky. „Dopředu mě žene vnitřní touha,“ říká finanční analytička Sehnalová
Jana Andonegui Sehnalová je ředitelkou pobočky investiční společnosti LFFS v Singapuru, pracovala i v New Yorku či Hongkongu a mluví osmi jazyky. Dopředu ji dodnes žene vlastní povaha, hodnotí: „Vnitřní touha po poznání, chuť objevovat, odvaha pouštět se do nových věcí. To asi nikdy neutichá.“ K tomu se stará o dvě děti. „O dětech a kariéře jsem nikdy neuvažovala, ale ony se do našeho života prostě vecpaly. A pak nezbylo nic jiného než začít uvažovat, jak se s tím vyrovnat.“
Její děti se už teď učí čínsky. „Singapurský vzdělávací systém má velkou prestiž. Ale moje děti jako cizinci musí chodit do mezinárodních škol, do lokálních škol to nejde. Lokální školní systém je zaměřený na vědu, matematiku, jazyky, ale nedává prostor umění. My jsme součástí mezinárodního systému, pro děti jsme vybrali britskou školu, kde se vzdělávají anglicky i čínsky,“ přibližuje.
Čtěte také
„Moje děti asi nebudou mít tak silné povědomí o tom, odkud jsou, protože maminka je z Česka, tatínek z Baskicka, vyrůstaly mezinárodním životem. Může se to projevit jako negativum, že nebudou vědět, odkud jsou, že nestojí pevně nohama na zemi. Anebo jim to může dát povědomí o tom, že jsou globálními občany,“ uvažuje Sehnalová.
Co ji baví na vlastní profesi? Jak se žije v Singapuru, v jednom z nejluxusnějších a nejbezpečnějších míst na světě? V pořadu Hovory na dálku se ptá Petr Vavrouška.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
