Židovský stát nabídl Libanonu po explozi pomoc, nečeká se ale, že ji přijme, píše Times of Israel

5. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Exploze v libanonském Bejrútu

V libanonském hlavním městě Bejrútu v úterý odpoledne zazněly výbuchy. Nepřežilo nejméně 100 lidí. Zraněno je víc než 4000 lidí.

Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung píše, že to, zda šlo o nehodu, sabotáž, nebo úmyslný útok s politickým pozadím, se teprve dozvíme. Jisté ale je, že v Libanonu nyní vládne velmi silné sociální a politické napětí. Loni na podzim praskla mnohaletá dluhová bublina a stát je na mizině.

V říjnu po masových protestech odstoupila vláda a nová, ovládaná proíránským Hizballáhem a jeho spojenci, vznikla až v lednu. Doteď ale nezahájila žádné reformy.

Čtěte také

Koronavirová krize přitom ekonomické problémy země jen zhoršila. Libanonská lira se zhroutila, což vedlo k tomu, že několikanásobně stouply ceny potravin, které se do země z většiny dovážejí. Široká vrstva lidí, kterým se dosud vedlo celkem dobře, se propadla do chudoby.

I z těchto důvodu v pondělí odstoupil ministr zahraničí Násíf Hittí, který kritizoval neochotu vlády pustit se do reforem a prohlásil, že „Libanon dělá všechno proto, aby se z něj stal ‚zhroucený stát‘“.

Bejrút už několik měsíců jedná s Mezinárodním měnovým fondem o poskytnutí finanční pomoci, kterou naléhavě potřebuje, ale mezinárodní dárci žádají, aby Libanon nejdřív začal s reformami. Vláda však navzdory tomu, že situace je čím dál tím horší, pořád nepřišla s vizí, jak zemi vyvést z krize.

V podstatě se dá říci, pokračuje švýcarský list, že Libanon už „zhrouceným státem“ je. Všechno, co v zemi funguje, je soukromé. Většina občanů platí za všechno, od školství přes vodu až po elektřinu, z vlastní kapsy. Veřejný sektor má obrovský dluh blížící se 90 miliardám dolarů. Věřiteli jsou většinou libanonské banky, které se kvůli této zátěži z většiny zhroutily. Už celé měsíce si Libanonci můžou peníze z účtu vybírat jen po malých částkách.

I pokud byl výbuch „pouhou“ nehodou, je to ta poslední věc, kterou si vyčerpaná země a její obyvatelé mohli přát. Exploze mimo jiné poškodila několik nemocnic, které jsou v době koronakrize potřebné víc než kdy jindy. Mnoho lidí v Libanonu už neví, za co si koupit jídlo, výbuch teď ale navíc zničil spoustu bytů. Malou zemi prostě postihla všechna myslitelná neštěstí. Libanon přitom, navzdory všem svým problémům, přijal od roku 2011 jeden a půl milionu syrských běženců.

Ministr vnitra mluví o vznícení zásob ledku

Americký deník Washington Post si všímá, že k výbuchu došlo právě ve chvíli, kdy začalo nebezpečně narůstat napětí mezi Izraelem a libanonskými šíitskými milicemi Hizballáh, které využívají část přístavu a jež američtí představitelé už dlouho obviňují, že do země pašují zbraně.

Exploze přišla po sérii tajemných výbuchů ve skaldech šíitských milicí v Iráku, k nimž docházelo během minulého roku. Podle iráckých i izraelských představitelů za ně byl zodpovědný Izrael.

Podobná vojensky významná místa přednedávnem vybuchovala i v Íránu. Tamní tajné služby tvrdí, že viníkem byl opět alespoň zčásti Izrael. Řada skutečností ovšem napovídá tomu, že výbuch byl tragickou nehodou. Libanonský ministr vnitra Mohammed Fahmi uvedl, že se pravděpodobně vznítila zásoba ledku, používaného k výrobě hnojiva.

Předseda vlády Hassan Diab dal výbuch do souvislosti s faktem, že v přístavu se od roku 2014 skladovalo 2 700 tun této nebezpečné chemikálie, ačkoliv přístavní úředníci varovali, že materiál není bezpečný. Americký list ale také cituje jistého vysokého libanonského důstojníka, který chtěl zůstat v anonymitě. Podle něj přetrvávají obavy, že do celé věci je nějak zapleten Izrael.

Mnoho svědků výbuchu prý slyšelo přelétat válečná letadla. Podezření by podle něj mohlo rozptýlit jedině důkladné vyšetřování. V posledních týdnech létala kvůli stupňujícímu se napětí nad městem izraelská letadla a drony stále častěji.

Vstřícnost Izraele

Izraelský deník Times of Israel ve své večer vydané zprávě zdůrazňuje, že vysocí izraelští představitelé v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem projevili vůči znepřátelené sousední zemi vstřícnost.

Izrael nabídl Libanonu humanitární pomoc. Izraelský prezident Reuven Rivlin na svém twitterovém účtu napsal: „Sdílíme bolest libanonského lidu a upřímně mu chceme v této těžké chvíli nabídnout svou pomoc“.

Neočekává se ale, že by Libanon nabídku židovského státu přijal, a to navzdory katastrofě, která už tak těžce zkoušenou zemi postihla. Izrael vedl v Libanonu několik válek. V zemi sídlí Íránem podporované radikální hnutí Hizballáh, které prohlašuje, že jeho cílem je zničení Izraele.

Ačkoliv Izrael se v minulosti přímé konfrontaci s libanonskou armádou, kterou podporují Spojené státy, vyhýbal, v posledních letech dával najevo, že během příštího konfliktu by to mohlo být jinak.

Celý přehled tisku si můžete také poslechnout na audiozáznamu.

Spustit audio