Ženy potřebují podpořit, aby dělaly to, co je naplňuje

10. květen 2016

Zaostřeno

Napříč Evropskou unií se ozývají kritické hlasy proti kvótám pro ženy. Jsou ale pouze jedním z nástrojů k řešení problému zvaného genderově nerovné šance na pracovním trhu.

Summit GLOBAL COMPACT 2030 se konal 4. května 2016 ve Veletržním paláci v Praze, sešlo se na 300 klíčových hráčů ovlivňujících budoucnost udržitelného podnikání z celého světa.

Jedna z nejvýše postavených žen na světě má na kontě řadu skleněných stropů, které prorazila jako první ženská ředitelka, obchodní partnerka nebo politička. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christiane Lagardeová věřila, že do vedení firem mají být dosazovány ženy za individuální schopnosti a zásluhy. S věkem a zkušenostmi názor změnila, přiznala před šesti lety pro list Financial Times.

Přirozené vyrovnávání zastoupení mužů a žen, které by lépe odráželo poměr řadových zaměstnanců nebo voličů, se při volnoběhu ukázalo jako příliš pomalý proces. V její podpoře pro kvóty sehrála roli i pracovní zkušenost z americké právní firmy, kde se vůči ženám dbalo na politickou korektnost.

V pořadu Zaostřeno zjišťujeme, jaký názor panuje na kvóty, podporu zaměstnankyň s dětmi a dorovnávání rozdílů v platech mužů a žen v telekomunikačních a IT-firmách, mediálních společnostech a bankách v Česku. Pro všechny z nich by evropské kvóty jednou eventuálně mohly začít platit. Níže dva příklady za všechny.

John Westby pracuje v oblasti programování, IT technologie, a to ve službách farmacie. Na našem pracovním trhu je podle něho markantní nerovnost platů. „Musíme tady ženy učit, že i když je to tak učili, nemají brát plat, který je nižší. Určitě rozdíly vidím, jak se tady na ženy nahlíží a jak jsou vychovávané. U nás v práci jsou však rovny mužům, to musejí pochopit."

Generální ředitelka firmy Avon pro Česko a Slovensko Andreea Moldovan upozorňuje na nerovné šance žen na pracovním trhu: „Máme tendenci hodnotit všechny lidi podle jednoho měřítka, ale zapomínáme, že ženy mají ještě druhý život jako manželky a matky a ten musí sladit s prací.“

Zaměstnankyně společnosti se mohou rozhodnout, kdy se po mateřské dovolené vrátí do práce. Vyberou si, jestli budou pracovat na částečný úvazek, z domova nebo jednou týdně. „Ženy potřebují podpořit, aby našly odvahu dělat věci, které je budou těšit a naplňovat. Ne všechny ženy mají odvahu dělat, co opravdu chtějí.“

autoři: Daniela Vrbová , sch