Ženám se při menstruaci zvětšuje část mozku, zjistily vědkyně z Institutu Maxe Plancka

4. listopad 2016

Ženský menstruační cyklus se stal předmětem výzkumu neurovědců z Institutu Maxe Plancka v německém Lipsku. Ti totiž objevili, že ženám se v době největšího přílivu hormonu estrogenu zvětšuje část mozku zvaná hipokampus. Ta hraje velkou roli při tvoření vzpomínek, emocí a nálad. Jejich objev by mohl například pomoci při studiu léčby závažných poruch nálady, které postihují v souvislosti s menstruačním cyklem mnoho žen.

Jak k tomuto zjištění tým německých vědkyň vlastně došel, vysvětluje jedna z autorek studie Julia Sacherová: „Získaly jsme 30 tomografických obrazů mozku jedné pacientky v průběhu 4 menstruačních cyklů. Mohly jsme tak měřit změny v mozku a produkci hormonů v průběhu cyklu. Zjistily jsme, že hipokampus v mozku provázely opakovaně změny, které byly synchronní s hladinami estrogenu v mozku. V době, kdy byla hladina estrogenu největší, jsme také zaznamenaly největší změny v bílé i šedé hmotě této části mozku.“


Tento výzkum je součástí dlouhodobější snahy týmu německých vědkyň zjistit příčiny a možná řešení takzvané premenstruační dysforické poruchy. To je porucha, která postihuje asi 3 až 8 % ženské populace v reprodukčním věku a může jim velmi výrazně znepříjemnit život. Jde totiž o souhrn příznaků od úzkostí a depresí až po chronickou únavu a nekontrolovatelné změny nálady.

Julie Sacherová a její kolegyně teď budou ve výzkumu pokračovat a zahrnou do něho větší množství žen, aby se ukázalo, jestli se efekt zvětšení u různých žen liší, případně jak. Jaké má zvětšení hipokampu důsledky, je ale tak trochu záhada. Tato část mozku hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci. Vědkyně zatím nezjistily, zda má toto zvětšení hipokampu nějaký přímý vliv na chování či prožívání. Může to být úplně naopak.

Tato práce by mohla přispět k vytvoření určitých terapeutických mechanismů, které by mohly pomoci při léčbě různých poruch. Je potřeba zjistit, v kterém čase se mozek mění nejvýrazněji, protože to by také mohl být klíčový moment při léčbě tzv. premenstruační dysforické poruchy. Vědkyně ale mají hypotézu, že v případě této poruchy by se mohl hipokampus chovat jinak, například se tolik nezvětšit, a to by mohlo přispívat k rozvoji poruchy. Od toho by se nakonec mohla odvíjet i úspěšná léčba.

autoři: Dalibor Zíta , jpr
Spustit audio