Zemřel zakladatel čínské kosmonautiky
Čchien Süe-sen stál za vývojem čínských kosmických raket i první čínské družice. Geniální konstruktér položil základy vesmírných technologií, na kterých Čína staví dodnes.
Světová kosmonautika má několik osobností zásadního významu. Není mnoho odborníků, kteří stáli u konstrukce prvních raket vysílaných do kosmu a byli základními pilíři národních kosmických programů. Ve Spojených státech to byl Wernher von Braun, v Sovětském svazu Sergej Koroljov a v Číně Čchien Süe-sen (Tsien Hsue Shen). Konstruktér čínských kosmických raket řady Dlouhý pochod jako poslední z těchto tří velikánů zemřel 31. října tohoto roku v Pekingu ve věku 98 let.
Čchien se narodil v r. 1911 v čínském městě Chang-čou. V roce 1934 vystudoval na univerzitě v Šanghaji mechaniku a v roce 1935 odešel dokončit svá studia na americký MIT a později na CalTech, Kalifornskou techniku. Tam se dostal mezi nejlepší mozky tehdejší matematiky a fyziky a mezi výkvět inženýrské profese. Sám byl brzy považován za génia.
Není tedy divu, že se Čchien už v r. 1936 dostal mezi zakladatele dodnes významné americké kosmické instituce Jet Propulsion Laboratory (JPL). Ta se nalézá u Pasadeny v Kalifornii a je součástí CalTechu. Čchien se stal dokonce zakládajícím ředitelem zárodku JPL.Pracoval zde přes 15 let např. s legendárním matematikem Theodorem von Kármánem, polyhistorem českého původu Frankem Malinou, "mágem" raketových paliv Jackem Parsonsem a s mnoha dalšími výjimečnými osobnostmi.
Jet Propulsion Laboratory hraje už skoro půlstoletí klíčovou roli v americkém průzkumu planet, který se realizuje pomocí automatických sond NASA. Čchien spolupracoval ve 40. letech mj. na prvních výškových amerických raketách, vyvíjel také koncepce balistických raket a cestovních raketoplánů. Pracoval i pro americkou armádu.
V roce 1950 během období tzv. mccarthysmu byl ale Čchien obviněn patrně bezdůvodně z propagace komunistických myšlenek. Až do r. 1955 byl držen v izolaci, poté jej v rámci výměny osob vyhostili do Číny. Pod jeho vedením pak Čína vypustila 24. dubna 1970 svoji první umělou družici Země. Jeho vliv na čínský kosmický program včetně pilotovaného je dodnes výrazný.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
