Zeman se v zásadě držel ústavních mantinelů, míní Pecina. Snažil se, aby prezidentský úřad sloužil jeho politickým záměrům, hodnotí Špidla

Podle Peciny se Miloš Zeman držel jako prezident v mantinelech, které mu stanovovala Ústava.

Změnit Ústavu je jistě možné, ale má se tak stát ústavně korektním způsobem. A to není nějaké manévrování prezidenta.
Vladimír Špidla

„To, co čtu v médiích o tom, jak prezident Zeman řekl, že jmenováním Jiřího Rusnoka premiérem a potom jeho úřednické vlády chtěl posunout systém k prezidentskému systému, bylo trošku nadnesené. Tak úplně jsem to od prezidenta neslyšel. Miloš Zeman se v zásadě v ústavních mantinelech držel,“ říká.

Čtěte také

Miloš Zeman se vždy cítil úspěšnější než ostatní

Špidla to vidí tak, že se Zeman snažil, aby prezidentský úřad sloužil jeho politickým záměrům. Nebyl podle něj úplně ochoten sloužit prezidentskému úřadu a prezidentské funkci.

„Prezident je podle naší ústavy neodpovědný, neboť musí být hlavou státu a musí zastupovat zemi i v oblastech a rozhodnutích, se kterými by nesouhlasil. Jestliže se ta rozhodnutí stala korektně. Z toho plyne, že nemá právo na příliš velkou samostatnou rozhodovací pravomoc nebo určování politiky jako takové, protože není odpovědný. A bez odpovědnosti nemůže být pravomoc. A on se choval, jako kdyby tu pravomoc skutečně měl a v tom obecně přestupoval hranice Ústavy.“

Miloš Zeman byl jako prezident mnohdy hodně kreativní. Tak se ale chovali všichni prezidenti.
Martin Pecina

„Pokud jde o prezidentský systém, v každém případě je zjevné ze všech činností Miloše Zemana, že k tomu směřoval. A v tomto případě je zvláštní, že používal, řekl bych, pokoutní metody. Protože změnit Ústavu je jistě možné, ale má se tak stát ústavně korektním způsobem. A to není nějaké manévrování prezidenta,“ nastiňuje.

Velké osobnosti jsou kreativní

Pecina připouští, že byl Miloš Zeman jako prezident mnohdy hodně kreativní. Podle něj se tak ale chovali všichni prezidenti.

„U velkých osobností to prostě tak bývá, že jsou kreativní a že se snaží svoje pravomoci tlačit až do mezních pozic. Ale v roce 2013 byla úplně jiná situace, než se na to díváme dnes. Byla taková, že kdyby byl prezidentem kdokoli jiný, musel by zvažovat, jestli udělá úřednickou vládu nebo jestli pustí zpátky v zásadě stejnou koalici, proti které zasahovali policisté. Čili situace byla naprosto nestandardní a nelze ji posuzovat z dnešního klidného pohledu,“ soudí.

Čtěte také

Petr Honzejk: Co nás také naučil Miloš Zeman

Špidla upozorňuje, že česká ústava nezná úřednickou vládu. Připomíná, že úřednická vláda se používala za první republiky a byla to vláda, která nikdy nežádala o důvěru parlamentu.

„Rusnokova vláda byla vlastně vláda bez důvěry a náš parlamentní systém vychází z toho, že vláda má mít důvěru. Pak není z hlediska ústavnosti správné, aby vláda bez důvěry vládla nepřiměřeně dlouho,“ naznačuje.

„A pokud jde o tu specifickou situaci, nepochybně policie zasahovala proti individuálním osobám, protože to je princip našeho trestního řízení, nikoliv proti ODS jako politickému uskupení. To bych pečlivě rozlišoval,“ zdůrazňuje bývalý předseda ČSSD.

Méně milostí

V souvislosti s udílením milostí Pecina připomíná, že Miloš Zeman jich udělil méně než jeho předchůdci Václav Havel a Václav Klaus.

Čtěte také

Pekarová Adamová: Pavel svými kroky už nyní ukazuje, že bude mandát vykonávat úplně jinak než Zeman

„Co bych mu asi vytkl, byla úplně poslední milost (firmě Energie stavební a báňská, které soud na tři roky zakázal účast ve veřejných zakázkách v kauze ovlivňování zakázky v Lánské oboře), protože to bylo zbytečné. Předposlední milost, Miloši Balákovi ve stejné kauze, si vysvětluji tak, že prezident byl přesvědčen o tom, že je souzen jenom proto, že pracuje pro prezidentskou kancelář. Nedokážu to posoudit, ale tyto dvě milosti pochybnosti vzbuzují. Ale jinak přístup Miloše Zemana, že milostí bude udělovat co nejméně a amnestii žádnou, lze podepsat,“ míní bývalý ministr vnitra ve Fischerově a Rusnokově vládě.

Také Špidla konstatuje, že milostí udělil Zeman méně než předchozí prezidenti. Za nejpodstatnější považuje to, že většina z nich měla nějaké humanitní důvody. „Dvě poslední milosti neobstojí z žádného hlediska,“ dodává.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.