Žebříček popularity

21. červen 2007

Jen zřídka se podaří tak výstižný titulek, jakým včera opatřil zprávu ČTK o průzkumu agentury STEM editor či editorka internetového serveru Lidovky.cz. Informace o výsledku měření popularity politiků byla geniálně prostě nadepsána: Bém se vyšplhal na vrchol popularity. Sám pražský primátor před nedávnem řekl, že jeho výstup na Mount Everest nemá s politikou nic společného. Má pravdu. Stejně tak ovšem s politikou nemá mnoho společného politikova popularita.

Pavel Bém se dočkal rekordní obliby v době, kdy měl jako politik neplacené volno. Z toho, že nic nedělal, plyne, že nic neudělal špatně. Už staří Číňané věděli, že nejlepší politikou je nedělat nic. Než volit mezi různými zly to nejmenší, se z hlediska popularity jeví jako nejlepší řešení nevolit. Pavel Bém se stal horolezcem a o těch se píše s respektem. Naopak politička Vlasta Parkanová, kterou v čele ankety vystřídal, se zrovna v týdnu, kdy průzkum proběhl, proslavila kontroverzním hudebním dárkem kontroverznímu americkému prezidentovi. Výsledek? Prozpívala jedenáct procent popularity, když promíchala práci a zábavu.

K žebříčkům popularity politiků je třeba říct, že vypovídají právě jenom o popularitě. Nesledují, zda je z populárního politika nějaký užitek. Na umístění v této anketě má vliv, jak sledovaný politik vypadá před kamerami a co svěří mikrofonům. Hodně vypovídá o obecném vkusu a naopak téměř nic o vlivu, významu a řekněme užitečnosti sledovaných politiků. Je jasné, že z průzkumů popularity se veřejnost pramálo dozví o politicích, zatímco politici toho hodně zjistí o společnosti. Ti chytřejší pak vědí, kam při výstupu zatlouct skoby.

autor: iho
Spustit audio