Zásobníky jsou plné. Plynová krize ale rozhodně vyřešená není, zdůrazňuje expert na energetiku

Připomíná, že nepopulární a těžká rozhodnutí se nejlépe dělají v momentu katarze. To se potvrdilo i nyní, protože Evropská unie se aktivizovala v průběhu léta a brzkého podzimu, poté, co se cena elektřiny na burze v Lipsku dostala nad tisíc euro.

Čtěte také

Plyn už asi nikdy levný nebude. Energetiku můžeme postavit na obnovitelných zdrojích, míní Sedlák ze Svazu moderní energetiky

„Evropa chápe, že je to krize s velkým K,“ míní Záklasník a dodává: „Nebylo by dobré, pokud bychom začali mít pocit, že situace není tak vážná, protože bychom ztratili tlak na to ty věci řešit rychle. Myslím, že tomu tak není, tuto fázi bych spíš nazval takovým oddechem.“

Evropská komise ve své strategii REPowerEU deklaruje, že je třeba nahradit ruský plyn, snížit spotřebu plynu o 15 procent, což je podle Záklasníka ambiciózní, ale realistický cíl, a do budoucna přejít na jiné zdroje energie.

„Všechny evropské LNG terminály mají kapacitu nahradit 40 procent evropské spotřeby. Naštěstí máme plyn z Norska a Alžírska a další úsporná opatření. Evropa bude muset být energeticky soběstačná. To je jedna z velkých lekcí, kterou nás tato krize naučila,“ zdůrazňuje bývalý ředitel skupiny EON v České republice.

Společný nákup povede k tomu, že se členské země nebudou přeplácet.
Martin Záklasník

Poukazuje na to, že plyn z Ruska nyní chceme nahradit dodávkami z Egypta, Alžírska nebo Ázerbájdžánu, což jsou problematické režimy, nebo břidličným plynem ze Spojených států, který se získává neekologickým způsobem.

Zlevní plyn?

Evropská komise dále prosazuje společné nákupy plynu v rámci Unie. „Společný nákup povede k tomu, že se členské země nebudou přeplácet a dodavatelé nebudou spekulovat o tom, kdo jim zaplatí víc. To se nyní děje, každá země myslí především na národní zájmy a snaží se zabezpečit,“ vysvětluje expert.

Zároveň je prý třeba dohodnout, jakým způsobem se bude plyn přerozdělovat mezi členské státy a kde bude uskladněn. Záklasník každopádně vyzdvihuje, že Evropa dokázala přijít s podobnou vizí.

Čtěte také

Julie Hrstková: Plyn stát teplárnám zastropuje. Ti, co jedou na uhlí či biomasu, mají smůlu

„Upřímně jsem si nemyslel a podle mého názoru si to nemyslel ani Vladimir Putin, že bude Evropa přes všechny rozdílnosti tak soudržná. Komise si plní své úkoly, což je mimochodem obrovský rozdíl oproti pandemii covidu, kdy nebyla prakticky vůbec vidět,“ poznamenává.

Trhy prý vidí ochotu Evropy se dohodnout a i díky tomu v poslední době klesají ceny plynu. Svou roli hraje i počasí a naplněnost zásobníků.

Záklasník tak nevylučuje, že ceny plynu nyní budou dále klesat až na přijatelnou úroveň. „Rozhodně ale nemáme v tuto chvíli vyhráno. Čili pokud nám někdo říká, že už je to vlastně dobré, tak není to dobré a musíme na tom makat dál,“ uzavírá.

Má smysl zastropovat ceny plynu na celoevropské úrovni? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.