Procházková: Nedostatek vojáků pociťují i Rusové, ale s neúspěchy klesá ochota Ukrajinců bojovat
Ukrajinu čeká další mobilizace, kterou podnítila nová spolupráce Ruska a KLDR. Tisíce severokorejských vojáků totiž oblékly ruské uniformy a míří k hranicím. „Jak budou nasazeni, zda jde jen o demonstraci, anebo budou skutečnou posilou, to se teprve ukáže. Ale ruská armáda bezesporu pociťuje nedostatek živé síly stejně jako ta ukrajinská,“ konstatuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinářka Deníku N Petra Procházková.
Ukrajinci podle Procházkové věří, že část severokorejských vojáků bude chtít dezertovat. Vydali dokonce slovníček, který má usnadnit jejich cestu do zajetí.
Na druhou stranu u totalitní KLDR lze očekávat, že pro vůbec první nasazení v zahraničí vybrala spolehlivé vojáky. Desetitisícový kontingent prý navíc může zvrátit průběh bojů v Kurské oblasti ve prospěch Ruska.
Čtěte také
„Myslím, že nasazení Severokorejců západními lídry otřáslo a padají různé návrhy, jak Ukrajině pomoci. Zapojila se i Jižní Korea, která dosud byla trošku v ústraní, ale teď se rozhodla dodávat i smrtící zbraně,“ přibližuje v pořadu Interview Plus reportérka Deníku N.
Takzvaný vítězný plán, se kterým přišel prezident Volodymyr Zelenskyj, má ale k realizaci stále daleko. Jeho detaily zná jen omezený počet západních politiků, čeká se na výsledek amerických prezidentských voleb a mezi obyčejnými Ukrajinci panuje skepse.
„Jeden plán už tu byl, ale také nic zásadního nepřinesl. Ukrajinci si myslí, že se na ně Západ ‚vykašlal‘ a bude se snažit, aby Rusko dále nepostupovalo. Chybí mu ale vůle pomoci Ukrajině k vítězství,“ shrnuje odbornice na postsovětský prostor s tím, že Ukrajina sice dál trvá na obnovení své územní celistvosti v hranicích z roku 1991, není to ale v dohledné době reálné.
Demobilizací k mobilizaci
Také Ukrajina využívá služeb zahraničních dobrovolníků. Procházková upozorňuje na nově přijatý zákon, který dovoluje cizincům, aby zastávali vysoké důstojnické funkce v armádě. Dosud mohli působit jako dobrovolníci pod ukrajinskými veliteli.
Čtěte také
Řada ukrajinských mužů se mobilizaci snaží vyhnout a prostřednictvím převaděčů se za velké peníze snaží dostat přes hranici do Rumunska a Moldavska. „Byly to stovky lidí. Ochota jít bojovat do přední linie i v době, kdy se ukrajinské armádě příliš nedaří, je prostě malá. Ti, kteří chtěli jít bojovat, už dávno na frontě jsou,“ poznamenává.
„Ukrajinci chápou, že jsou ve velmi těžké situaci. Všichni sledují, co se děje na východní frontě. O každém ztraceném městě se mluví. Ale když ta povinnost přijde do vaší rodiny, když se jedná o vašeho manžela nebo syna, tak se zachováte jinak. V řadě případů jsou to právě rodiny, kdo ty muže nutí vyhnout se službě,“ dodává.
K větší ochotě narukovat by paradoxně mohl napomoci dlouho odkládaný zákon o demobilizaci, který by stanovil, kdy má voják nárok na konec své služby.
„Rodiny těch, kteří bojují od prvních měsíců, jsou pohoršeny a upozorňují, že zatímco jejich muži slouží už třetím rokem, jiní na frontu jít nechtějí. Způsobuje to pnutí i mezi uprchlíky z východu, kteří odcházejí na západ země, odkud je zase nejvíc dobrovolníků,“ popisuje Petra Procházková.
Poslechněte si celý rozhovor nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Analytik: Zapojení Severokorejců do bojů na Ukrajině je výhodné pro Rusko i KLDR. K nelibosti Číny
Ruskou armádu by mělo podle informací jihokorejské tajné služby doplnit na 12 000 vojáků KLDR. Docházejí Rusku vojáci? A co na zapojení KLDR do války na Ukrajině říká Čína?
-
Rusko nemusí být poraženo. Cílem ukrajinské války může být i stabilita, navrhuje šéf Aspen Institutu
Jakub Landovský, bývalý velvyslanec při NATO, tvrdí, že válka na Ukrajině směřuje ke kompromisu. Za cenu členství v NATO se podle něj Kyjev smíří se ztrátou území.
-
Záchrana Ukrajiny je v našem vlastním zájmu. Rusko chce, aby platilo právo silnějšího, tvrdí Fischer
„Byli bychom sami proti sobě, kdybychom si nevšimli, že Rusko boří hranice a zkouší, jak by vypadal svět, v němž platí právo silnějšího,“ zdůrazňuje senátor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.