Procházková: Nedostatek vojáků pociťují i Rusové, ale s neúspěchy klesá ochota Ukrajinců bojovat

Ukrajinci podle Procházkové věří, že část severokorejských vojáků bude chtít dezertovat. Vydali dokonce slovníček, který má usnadnit jejich cestu do zajetí.

Na druhou stranu u totalitní KLDR lze očekávat, že pro vůbec první nasazení v zahraničí vybrala spolehlivé vojáky. Desetitisícový kontingent prý navíc může zvrátit průběh bojů v Kurské oblasti ve prospěch Ruska.

Čtěte také

Spolupráce Ruska a KLDR? Obě strany se tváří jako ty, které vyhrávají, domnívá se bezpečnostní analytik Bahenský

„Myslím, že nasazení Severokorejců západními lídry otřáslo a padají různé návrhy, jak Ukrajině pomoci. Zapojila se i Jižní Korea, která dosud byla trošku v ústraní, ale teď se rozhodla dodávat i smrtící zbraně,“ přibližuje v pořadu Interview Plus reportérka Deníku N.

Takzvaný vítězný plán, se kterým přišel prezident Volodymyr Zelenskyj, má ale k realizaci stále daleko. Jeho detaily zná jen omezený počet západních politiků, čeká se na výsledek amerických prezidentských voleb a mezi obyčejnými Ukrajinci panuje skepse.

„Jeden plán už tu byl, ale také nic zásadního nepřinesl. Ukrajinci si myslí, že se na ně Západ ‚vykašlal‘ a bude se snažit, aby Rusko dále nepostupovalo. Chybí mu ale vůle pomoci Ukrajině k vítězství,“ shrnuje odbornice na postsovětský prostor s tím, že Ukrajina sice dál trvá na obnovení své územní celistvosti v hranicích z roku 1991, není to ale v dohledné době reálné.

Demobilizací k mobilizaci

Také Ukrajina využívá služeb zahraničních dobrovolníků. Procházková upozorňuje na nově přijatý zákon, který dovoluje cizincům, aby zastávali vysoké důstojnické funkce v armádě. Dosud mohli působit jako dobrovolníci pod ukrajinskými veliteli.

Čtěte také

Ukrajina chce mobilizovat tisíce vojáků. „Přes zimu bude mít více času na jejich výcvik,“ popisuje analytik Mičánek

Řada ukrajinských mužů se mobilizaci snaží vyhnout a prostřednictvím převaděčů se za velké peníze snaží dostat přes hranici do Rumunska a Moldavska. „Byly to stovky lidí. Ochota jít bojovat do přední linie i v době, kdy se ukrajinské armádě příliš nedaří, je prostě malá. Ti, kteří chtěli jít bojovat, už dávno na frontě jsou,“ poznamenává.

„Ukrajinci chápou, že jsou ve velmi těžké situaci. Všichni sledují, co se děje na východní frontě. O každém ztraceném městě se mluví. Ale když ta povinnost přijde do vaší rodiny, když se jedná o vašeho manžela nebo syna, tak se zachováte jinak. V řadě případů jsou to právě rodiny, kdo ty muže nutí vyhnout se službě,“ dodává.

K větší ochotě narukovat by paradoxně mohl napomoci dlouho odkládaný zákon o demobilizaci, který by stanovil, kdy má voják nárok na konec své služby.

„Rodiny těch, kteří bojují od prvních měsíců, jsou pohoršeny a upozorňují, že zatímco jejich muži slouží už třetím rokem, jiní na frontu jít nechtějí. Způsobuje to pnutí i mezi uprchlíky z východu, kteří odcházejí na západ země, odkud je zase nejvíc dobrovolníků,“ popisuje Petra Procházková.

Poslechněte si celý rozhovor nahoře v audiozáznamu.