Zasaženi inflací

Když je napadne nějaká velmi nepravděpodobná položka spotřebního koše, předpovědí vysoké zdražení. Pak hledají příslušného výrobce či prodejce, po kterém chtějí, aby údaj potvrdil. Výrobce tak obvykle učiní, protože zprávy o zdražování mu mohou jedině prospět - co kdyby skutečně vyrostly ceny a s nimi také jeho zisk. Vítězem je ten redaktor, který dostane svou zprávu o zdražení co nejvýše na stránky novin. Těžko říci, jak velkou nadsázku dotyčný novinář použil. V každém případě poukázal na skutečnost, že se obavy ze zdražování přehánějí. To ovšem neznamená, že zdražení ničím nehrozí. Může to však znamenat něco jiného, než dvojnásob drahé lístky do vlaku, nebo kostku másla za padesát korun. Důsledky přitom nemusí být tak velké pro peněženky občanů, jako pro politiku.

Ředitel společnosti STEM Jan Hartl dokonce tvrdí, že Čechům zdražení tolik vadit nebude. Pokud by vláda občany přesvědčila, že zároveň provádí potřebné reformy, příliš by neprotestovali. Pomalejší růst nebo i krátkodobé utažení opasků by snesli, kdyby to vedlo k lepším perspektivám do pozdějšího věku, nebo pro jejich potomky.

Hartl může mít pravdu, i když určité obavy z lednového zdražování přece jen existují. Ukazuje to výzkum důvěry spotřebitelů, kterou provádí Český statistický úřad. Pokles spotřebitelského optimismu je vidět už od počátku roku, další skepse nastala s příchodem podzimu. Stále to však není takový propad důvěry, jaký Česko zažilo před reformou roku 2004. Důležitější zkrátka mohou být širší souvislosti a obecná debata, co zvyšování cen znamená pro celou ekonomiku a v důsledku pro veřejné finance.

Vyšší ceny znamenají vyšší inflaci a to je málokdy dobrá zpráva. Česká inflace v říjnu vyskočila na čtyři procenta, což je víc, než se čekalo. Může za to zdražení ropy a potravin, které nakonec zamíchalo kartami v celé střední Evropě. Prognózy Československé obchodní banky předpovídají, že do konce roku se inflace zvýší na čtyři a půl procenta. Od ledna se čeká nejméně pětiprocentní inflace, nejde však vyloučit, že bude ještě vyšší.

Ceny tentokrát vyrostou v důsledku už zmíněné reformy, která zvyšuje dolní sazbu daně z přidané hodnoty z pěti na devíti procent. Zároveň se zavádí, byť mírná ekologická daň na energie. K tomu se podle očekávání přidají i vyšší ceny plynu a vyšší mzdy způsobené nedostatkem pracovních sil. Málokdo se odvažuje nějak autoritativně předpovídat. Co může znamenat takto vysoká inflace? Především může donutit Českou národní banku, aby zvýšila úrokové sazby, to znamená, že se bude platit víc za úvěry a hypotéky. Centrální banka zvýšila letos sazby už třikrát o čtvrt procentního body. Analytici očekávají, že sazba vyroste ještě v listopadu, což zvýší základní sazbu na tři a půl procenta. Další zvýšení by mohlo přijít už počátkem příštího roku.

Česká ekonomika zpomaluje růst, i když v příštím roce by měla udržet pětiprocentní tempo. Tedy žádná tragédie. Ovšem ve spojení s inflací a dražšími úvěry to nakonec může být ještě horší. Prostě ekonomové se příštího roku spíše obávají.

Ovšem z hlediska veřejné debaty se k tomu hlavnímu teprve dostáváme. Pokud inflace vyroste nad pět procent, může to zkomplikovat situaci v řadě odvětví. Odboráři už se nechali slyšet, že vzhledem k očekávané inflaci budou žádat rychlejší zvýšení platů. To opět může odradit řadu investorů.

Dramatičtější poměry nepochybně nastanou ve veřejných službách. Už na čtvrtého prosince plánují stávku učitelé. Chtějí tak protestovat proti úspornému plánu vlády, která chce na jejich mzdy dát v příštím roce jen o jeden a půl procenta víc peněz než letos. Čím vyšší inflace se dá očekávat, tím ostřejší budou spory.

Ty se mohou snadno přenést i do ostatních resortů, přitom k těm nejvíce výbušným patří zdravotnictví. Ministr Tomáš Julínek navrhuje, aby se příjmy nemocnic zvýšily o pět procent, pokud inflace překročí tuto hranici, nastanou problémy. Lékaři nepochybně budou chtít zvýšit mzdy o víc, než jen o inflaci, nemocnice tak budou muset šetřit na nabídce zdravotní péče.

Z perspektivy celé Evropské unie není pěti, či v horším případě šestiprocentní inflace ničím tragickým, zvláště na východě. Přes šest procent se dnes zvyšují ceny v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Bulharsku, Rumunsku a Maďarsku. Dokonce Slovinsko, které je už členem eurozóny, hlásilo v říjnu pět procent. Navíc v Česku se dá předpokládat, že inflace spadne začátkem roku 2009, až odezní vládní daňové úpravy. Přesto je sociální smír ohrožen nejvíc od krizových let 1997 a 1998. Nečeká nás tedy jenom ekonomická nejistota, dá se poměrně přesvědčivě předpovědět, že také v politice vplouváme do bouřlivých vod.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .