Zapomenuté 100. výročí a krvavý odkaz komunismu

Před sto lety, v dubnu 1917, přijel na Finské nádraží v Petrohradě vlak. I když byla hluboká noc, čekaly na něj davy lidí s rudými vlajkami a květinami. V jednom z vagonů totiž cestoval muž, který se měl brzy stát diktátorem prvního marxistického státu na světě – Vladimir Iljič Uljanov neboli Lenin.

Výročí připomíná americký server Daily Beast.

Lenin se vrátil z desetiletého exilu. Vítali ho jeho socialističtí soudruzi, kteří o měsíc dříve svrhli cara Mikuláše II. „Ruská revoluce zahájila novou epochu,“ prohlásil Lenin na nádraží.

Za této nové, ale nikoli lepší epochy pak bylo v průběhu následujících sto let mučeno, pronásledováno a zavražděno přes sto milionů lidí. Je tragické, že řada lidí dnes považuje tato fakta za kontroverzní, nebo je dokonce ani nezná. Velká část současné mladé generace nemá o hrůzách a lžích komunismu a socialismu ani tušení.

Bush horší než Stalin?

Nedávná studie sociologické agentury YouGov zjistila, že Lenina zná jen 33 % Američanů narozených v osmdesátých a devadesátých letech, a 25 % z nich ho dokonce považuje za pozitivní osobnost. Ještě znepokojivější je, že 32 % stejně starých lidí je přesvědčeno, že vláda George W. Bushe zabila víc lidí než Josef Stalin, který měl na svědomí přes patnáct milionů životů.

A protože jsou mladí Američané pod vlivem vzdělávacího a kulturního systému, který je nepřátelský vůči ekonomice volného obchodu a je ochoten hrůzy marxismu zamlčovat, stále častěji se obracejí k socialismu a dalším formám extremistické ideologie.

Podle loňského průzkumu Harvardovy univerzity se k podpoře socialismu přihlásilo 33 % respondentů ve věku od 18 do 29 let a 51 % uvedlo, že jsou proti kapitalismu. Znepokojivé je i to, že jen 25 % mladých Američanů věří, že je důležité žít v demokracii. V generaci jejich prarodičů to považovalo za zásadní 75 % lidí.

Příznivci Bernieho Sanderse

Průzkumy rovněž naznačují, že mladí lidé si víc cení rovnosti než demokracie. Lze z toho vyvodit, že mnozí spoléhají na stát, že se o ně postará, i když to třeba narušuje demokratické procesy. Jinými slovy, kolektivismus.

V univerzitních kampusech přibývá neomarxistických organizací a v městech protestních hnutí. Dnes mají možná až několik set tisíc členů. Tyto skupiny se staví revizionisticky k dějinám Spojených států a šíří svou propagandu na sociálních sítích. A tato propaganda vychází z toho, co hlásají Havana, Peking a Pchjongjang.

Demokratický senátor Bernie Sanders a další vůdci nové levice o této propagandě mluví jako o „demokratickém socialismu“, který je jejich novým ideálem. Není však jasné, čím se tato ideologie liší od krvavého a hospodářsky katastrofálního socialismu, který v posledních sto letech zakusilo skoro čtyřicet zemí.

Vstanou malí revolucionáři!

Problém tohoto překrucování historie a jejího chybného vnímání je však ještě hlubší. Massachusettský technologický institut, který je považován za sedmou nejlepší americkou univerzitu, vydal před měsícem knížku s názvem Komunismus pro děti. Její autorka, německá sociální teoretička a výtvarnice Bini Adamczaková, v ní předkládá dětem politickou teorii jednoduchými výrazy jako z pohádek a doprovází je ilustracemi roztomilých malých revolucionářů, kteří zažívají politické probuzení.

Jenže tito „roztomilí malí revolucionáři“, jako Lenin, Che Guevara nebo Mao Ce-tung, dodnes žijí po celém světě od Pchjongjangu až po Caracas a ničí život stamilionům lidí. Půda nevědomosti a nevraživosti neplodí ovoce, ale trny.

Mrtvoly vyhladovělých lidí v ulicích Charkova roku 1933

Dnes vlajky se srpem a kladivem opět vlají na poloostrově Krym. Socialistická Venezuela násilím stěhuje dělníky na kolektivní farmy, aby zmírnila hladomor v kdysi prosperující zemi. Učebnice v Hongkongu poprvé v dějinách líčí Mao Ce-tunga jako socialistického hrdinu, a nikoli masového vraha. Právě revize školních osnov tam v roce 2014 vedla ke studentským protestům.

Budoucnost, která nefunguje

V roce 1919, dva roky po Leninově návratu do Ruska, navštívil tuto zemi americký novinář Lincoln Steffens a tři týdny po Sovětském svazu cestoval. Byl okouzlen a po návratu domů prohlásil: „Viděl jsem budoucnost a funguje to!“ Myslel tím komunismus. Brzy potom se však „ruský experiment“ proměnil v tyranii neslýchaných rozměrů, kterou provázely hladomor, nucené práce, inscenované soudní procesy a brutální pronásledování opozice.

Přesto se Steffens v podstatě nemýlil a budoucnost tragicky předpověděl. Sovětský svaz existoval dalších sedmdesát let a ještě dnes žije v komunismu celá pětina lidstva v zemích jako Čína, Kuba, Laos, Severní Korea nebo Vietnam. Komunismus začal před sto lety a ideologie, která má na svědomí víc mrtvých než kterákoli jiná v dějinách lidstva, kosí lidské životy dál.

Je třeba, aby se vzchopilo víc Američanů a hlásalo pravdu o tom, co se dělo a stále se děje za komunismu a socialismu, i o neúspěších kolektivismu. Je třeba bojovat proti nespravedlnosti všude, kde je to možné, za ty, kdo byli zavražděni z ideologických důvodů a jejichž rodiny trpí dodnes. A především je třeba udržovat a pěstovat kolektivní povědomí o této obtížné části dějin, zdůrazňuje americký server Daily Beast.