Zaorálek: Situaci máme stále pod určitou kontrolou, což je odvážné říct, ale nic není ztraceno
Dlouholetý politik ČSSD, dnes ministr kultury Lubomír Zaorálek se jako první člen vlády omluvil za nedostatek roušek zemi. V Interview Plus vysvětluje, jak to bylo s ustanovením Ústředního krizového štábu. Po bitvě je každý generál a nejhloupější by prý bylo teď říkat: já vám to říkal.
Kdo může za to, že jsou roušky nedostatkové zboží a že si je lidé raději sami šíjí? „Jsem přesvědčen, že se nám to podaří (zvládnout). I díky těm, co začali šít, dokonce i v Národním divadla a jinde. My to musíme zalepit do doby, než tady budou zásilky. Celou situaci ale nepokládám za takový defekt, abychom celou krizi nezvládli,“ soudí Zaorálek.
Jsem přesvědčen, že situaci v republice stále máme pod určitou kontrolou, což je odvážné říct, ale podle čísel, která máme, není nic ztraceno. Tohle musíme zvládnout.
Lubomír Zaorálek
Když budou lidé stejně jako doposud disciplinovaní, „tak věřím, že se křivku (nárůstu nemocných koronavirem) podaří zploštit.“
Kdo za to může?
„Když se ptáte na vinu, tak po bitvě je každý generál. Dobrá, říkáme to pořád, mělo se začít dřív s krizovým štábem, mělo se dřív vzít na vědomí, že tady nejsou standardní podmínky a že je třeba používat i ty nestandardní… Kdyby se dřív vyhlásil nouzový stav, tak změníme výrobní programy,… budeme nestandardně postupovat i při nákupu, dřív, než vypukla ta pranice a všude se ukázalo, že je nedostatek (zdravotního materiálu). To se ale lehce říká teď. To nejhloupější, co člověk může dělat, je, že bude říkat: vždyť já vám to říkal. Já teď nechci říkat, kdo nebo co… Teď bych se snažil o to, aby každý dělal, co má,“ přiznává ministr kultury.
Čtěte také
To, jestli přísná opatření, která zavedla vláda, fungují, poznáme podle Zaorálka nejdřív za týden, 10 dní. „Z opatrných soudů oborníků jsme se, v porovnání s ostatními zeměmi, snad začali chovat opatrně, obezřetně včas. Roušky možná nejsou, ale omezila se shromáždění lidí, přitom třeba ve Španělsku nebo v Británii byla pořád tisícová… Snad, a musím zaklepat na dřevo, se nestane to, co jinde, kde jim to najednou raketově roste.“
Karanténa a nouzový stav by prý měly udržet nástup počtu nemocných na 10 %. „Ne aby to bylo 35 – 40 %, což nám v jednu chvíli naskočilo, protože jsme stáhli české občany z ohrožených míst v zahraničí. Ale z toho, co teď víme, a nemáme ani dost prostestováno, abychom to mohli říkat se 100% jistotou, tak mám dojem, že se to daří tlačit k tomu, aby křivka nestoupala tak rychle, aby to pak nestíhala zdravotnická zařízení.“
Ale není to tím, že málo testujeme a lidé s příznaky jsou zdravotníky odmítáni? „Taky si myslím, že v tuto chvíli určitě netestujeme v takovém rozsahu, aby byl ten obraz přesnější… Odborníci říkají, že máme testovat co nejvíc, ale teď už máme rychlé testy a taky je budeme rychle distribuovat.“
Krizový štáb? No, měl být dřív...
Nevadí sociálnímu demokratovi to, že krizový štáb nevede ministr vnitra, ale epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula? „Přiznávám, že v ČSSD jsme od začátku chtěli vytvořit krizový štáb, stejně jako to mají v Rakousku, kde v čele stojí ministr vnitra. Na vládě se to vícekrát zvedlo… Takže pro nás byla samozřejmost, že je ho třeba zřídit. Premiér měl jinou představu, říkal, že vláda je krizový štáb, ale my tvrdili, že ano, ale tu mikroagendu musí dělat štáb.“
Čtěte také
To, aby v čele krizového štábu stál ministr vnitra, je logické, protože ze své funkce řídí policisty, integrovaný záchranný systém a další složky a v celém systému stojí v jasné pozici.
„Takže nám to tak připadlo logické, stejně jako Rakušanům. Ale pravda je, a byl to i premiérův argument, že v jiných zemích stojí v čele předseda vlády, což je ale jiný systém. To byla debata, ve které jsme neuspěli. Hlasování jsme prohráli, takže to respektuji, ale je nás tam pět a nemá cenu si stěžovat. Takové jsou výsledky voleb,… s tím jsme šli do vlády – dělat tam co nejvíc a neplakat.“
Zvládá to vláda?
Senát včera odhlasoval usnesení, podle kterého premiér Andrej Babiš (ANO) oddaloval nasazení standardního krizového řízení a ohledně Ústředního krizového štábu nepostupoval v souladu s právním řádem, když jej nesvolal včas. Vláda podle horní komory nevyužila všechny prostředky ke zvládnutí pandemie koronaviru, čímž podryla důvěru ve stát.
Čtěte také
Zaorálek na to říká: „Premiér trval na tom, že krizový štáb chce, ale že ho chápe jinak… Snažím se být fér, protože neříkal, že ho nechce… Ať to posuzují jiní, já mohu jen podat svědectví v tom, že jsme chtěli nouzový stav dřív.“
Usnesení Senátu pak považuje za silná slova, sám by je formuloval jinak. „Je třeba dělat věci řádně, informovat přesně, pravdivě, proto, aby se budovala důvěra mezi veřejností a politickou reprezentací. To je strašně důležité a nesmí se s tím hazardovat. Když nebude existovat pocit, že vláda koná přesně, podle pravidel a že informuje pravdivě, tak to může zhoršit způsob, jak celou krizi zvládáme.“
Za sebe pak chce dodat: „Když se vyhlašují nouzové stavy, tak ani v takové stavu nesmí platit, že jsou suspendována lidská práva, že neplatí základní principy demokratického státu. Pravidla se mají dodržovat a je riskantní se uchylovat k nestandardním postupům… Nemá smysl se dohadovat,… musíme se věnovat tomu, co je teď třeba, a myslet ne na to, co bylo, ale co je třeba dělat,“ dodává Lubomír Zaorálek.
Jak se chystá pomoci „svému“ rezortu kultury? Proč je tak důležité držet spolu? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Veroniky Sedláčkové.
Související
-
Starší lidé potřebují uklidnit duši. V záplavě informací se neskutečně těžko orientují, míní Lorman
Obchody i pošta jsou od čtvrka pro seniory otevřeny mezi 10.–12. hodinou. Vláda se rozhodla tyto dvě hodiny vyhradit pro lidi starší 65 let, mladší může ochranka vykázat.
-
Pravděpodobnost hospodářské recese kvůli koronaviru u nás hraničí s jistotou, varuje ekonom Kovanda
V Číně se kvůli koronaviru propadla průmyslová výroba o 13,5 %, což je největší pokles za 30 let. Jak pandemie dopadne na čínskou i světovou ekonomiku?
-
Pandemie koronaviru je viditelná i z vesmíru, píše britská BBC
Co všechno najdete v zahraničním tisku?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.