Zanedbávaný soused

24. září 2010

Nejbližší sousedé planety Země ve sluneční soustavě Venuše a Mars se liší jako den a noc. Venuše je symbolem lásky, večer září na obloze jako diamant a ráno se třpytí jako perla. Naopak Mars byl v historii pro svoji rudou barvu považován spíše za symbol ohně a krve.

Zdálo by se, že oba naši sousedé si zaslouží stejnou pozornost, ale dosud si astronomové daleko více všímali Marsu. Před několika týdny, přesně 11. dubna, vstoupila na oběžnou dráhu Venuše sonda Venus Express, kterou vyslala Evropská kosmická agentura. Před ní byla posledním návštěvníkem ze Země sonda Magellan v roce 1989. Za tu dobu bylo vysláno k Marsu 15 vesmírných průzkumníků a to je přece jen nepoměr.

Venuše nabízí k řešení celou řadu záhad. Jsou to v první řadě větry, které foukají kolem planety ve velkých výškách nepochopitelně velkou rychlostí. Povrch planety nese stopy neznámé katastrofy, k níž došlo asi před miliardou let a jejíž následky překryly většinu stop dřívější historie. I z toho důvodu existuje jen málo poznatků o vývoji planety, která je velikostí tak podobná Zemi, a přitom se od ní tolik liší.

Závojem mraků zahalená Venuše zůstávala velmi dlouhou dobu naprostou záhadou. Povrch Marsu je naproti tomu ze Země viditelný, a tak není divu, že vznikala řada dohadů a bájí. Nejslavnějším a nejvytrvalejším pozorovatelem Marsu byl pravděpodobně Percival Lowell, který žil na přelomu 19. a 20. století a byl neúnavným zastáncem teorie života na Marsu. Podle jeho představ byl Mars kdysi planetou podobnou Zemi, v současnosti je ovšem mrtvou pouští. Zdá se, jako by Mars nabízel něco jako vzdálené, zcela neprozkoumané území. Zatímco Venuše zůstává pouze planetou, Mars si vysloužil statut vzdáleného světa. Bližší zkoumání Marsu ukazuje, že geologická historie by tomu mohla odpovídat. Směs vědeckých poznatků a bájí dělá z Marsu planetu, která je nejpodrobněji zkoumaná z hlediska výskytu života. Mars je také nejčastěji uvažovaným cílem lidských průzkumníků.

Evropská sonda Venus Express

Příznivci Venuše poukazují na to, že tato planeta mohla poskytovat v minulosti podobné podmínky jako Mars. Stejně jako Mars musela Venuše prožít přívětivější mládí s oceány, v nichž mohly existovat prvotní formy života. Bohužel na Venuši bylo nenávratně zničeno vše, co by mohlo svědčit o její dávné minulosti. Neexistují tam ani podmínky pro vyloučení možnosti, že zbytky biosféry Venuše přetrvávají v jejích mračnech dodnes.

Venuši není možno zavrhnout jako možného kandidáta pro návštěvu lidí. Na jejím povrchu sice panují podmínky podobné vnitřku chemické továrny, ale lety v řiditelných modulech mračny Venuše by mohly být dokonce méně problematické než přistání na studeném, toxickém a prachem pokrytém povrchu Marsu. Přes všechna očekávání vkládaná do cesty na Mars zůstává myšlenka navštívit Venuši stále přitažlivá. Je pravděpodobné, že sonda Venus Express dodá velké množství informací, které umožní lépe poznat našeho nejbližšího planetárního souseda a pomohou rozhodnout co dál.

autor: Jana Štrajblová
Spustit audio