Zanedbat léčbu po infarktu kvůli obavě z koronaviru se nevyplácí, varují lékaři. Rozhoduje totiž čas

Ve všech evropských zemích včetně Česka loni lékaři pozorovali pokles léčených infarktů o 25 až 75 procent. Lidem, kteří příznaky infarktu zanedbají, přitom hrozí nejen úmrtí, ale také mají vyšší riziko komplikací do budoucna, upozorňuje profesor Filip Málek, předseda České asociace srdečního selhání:

Čtěte také

Pacientů po infarktu se ptám, kolik kouříte, říká kardiolog. Naší snahou je, aby se k nám dvacet let nevraceli

„Opravdu rozhoduje čas. A druhý důležitý fakt je, že prodělaný srdeční infarkt představuje do budoucna velké riziko zejména pro rozvoj srdečního selhání. Obáváme se, že by tam také mohl být z důvodu covidové pandemie nárůst. Pacienti se bojí chodit na pravidelné i preventivní prohlídky. To znamená, že nechodí ani pacienti, kteří ještě neprodělali žádnou příhodu, ale mají rizikové faktory.“

Nejvíc jsou srdečním selháním ohrožení právě pacienti po prodělaném infarktu myokardu, dále pacienti trpící arytmiemi nebo záněty srdečních chlopní.

V roce 2018 se u nás léčilo s touto diagnozou 285 tisíc lidí. A celkem v posledních pěti letech přibylo těchto pacientů o více než polovinu. Podle kardiologa Filipa Málka bude nemocných dál přibývat – odhadem jich do roku 2030 bude na 450 tisíc. Na vině je stárnutí populace a paradoxně také úspěchy moderní medicíny. 

Čtěte také

Srdeční infarkt postihuje stále mladší ročníky. Pokud vás postihne bolest na hrudi a silná dušnost, volejte okamžitě linku 155. Jde o čas.

„Díky moderní léčbě prodlužujeme život pacientům, kteří mají vysoké riziko pozdějšího rozvoje srdečního selhání. Klesla mortalita na infarkt myokardu, pokud pacient přijde včas se srdečních infarktem do nemocnice. Když přijde pozdě, má velmi vysoké riziko rozvoje srdečního selhání dokonce během pobytu v nemocnici pro srdeční infarkt. Díky moderní léčbě se prodlužuje věk i dalších pacientů, zejména těch s vysokým krevním tlakem a také pacientů s cukrovkou, což jsou hlavní další rizikové faktory rozvoje srdečního selhání ve vyšším věku,“ shrnuje Málek. 

Lék pro diabetiky předepisují i kardiologové

Lékaři problémy se srdcem kontrolují pomocí medikace a přístrojové léčby. Díky výzkumu se v posledních letech objevují stále nové léky. Novinkou jsou takzvané glifloziny, tedy léky, původně vyvinuté pro léčbu cukrovky 2. typu. Teprve později se zjistilo, že u diabetiků snižují také riziko nově vzniklého srdečního selhání.

Čtěte také

Vakcína a lék proti covidu-19 v jednom. Čeští vědci úspěšně otestovali dvojitou protilátku

„Diabetikům léky snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování cukru v moči. Tím dochází i k určitým ztrátám vody a soli do moči a tím k odvodnění pacienta. A to je u pacientů se srdečním selháním příznivé. Pomáhají ale také u pacientů, kteří cukrovku nemají, protože příznivě ovlivňují metabolismus srdečního svalu,“ vysvětluje Málek. 

Tyto léky byly zatím k dispozici pouze pro vybrané diabetiky. Nově je mohou předepisovat i kardiologové, ale v tomto případě si hradí léky sám pacient.

Aktuálně se jedná o tom, aby se to změnilo. Podle profesora Málka by tyto efektivní léky, které významně snižují riziko hospitalizace pacientů se srdečním selháním, mohly být kardiakům hrazeny ještě v tomto roce.

Poslechněte si shrnutí Andrey Skalické.