Zamrazilová: Inflace nejdřív přišla do nemovitostí. ČNB teď musí vysvětlovat, proč zvyšuje sazby

17. září 2021

Inflace nejen v Evropě roste, v srpnu v Česku činila 3,1 procenta. „Celková inflace v eurozóně byla 3 procenta, ale třeba v Belgii 4,7 procenta. Takže jsme na evropském průměru,“ uklidňuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská připomíná, že je teď velmi důležité, aby centrální banky dobře komunikovaly s trhem i občany o rizicích této inflace.

„Česká národní banka musí udržet inflační očekávání obyvatelstva pod kontrolou, její mandát je cenová stabilita,“ dodává Zamrazilová.

Čtěte také

„Ve srovnání s Evropskou centrální bankou máme velkou výhodu, protože nejsme rukojmím jižních států. ČNB reagovat bude, má zapracováno pět zvýšení po čtvrtinách procentního bodu, takže do konce roku se základní dvoutýdenní reposazba posune až na 2 procenta.“

Neměli bychom panikařit, ale domácnosti najednou vidí výrazný nárůst cen služeb, zboží... A ono je těžké zůstat v klidu.
Helena Horská

Horská připomíná, že s inflací bojují všechny světové banky. „Americký FED má inflaci přes 5 procent. Neměli bychom určitě panikařit, ale domácnosti najednou vidí výrazný nárůst cen služeb, spotřebního zboží, pohonných hmot i růst veřejného dluhu. A ono je těžké zůstat v klidu.“

Helena Horská

„Je teď nutné zvyšovat úrokové sazby a výhodou ČNB je ještě svobodná měna. Posilování koruny si Evropská centrální banka dovolit nemůže. Kdybychom byli v eurozóně, tak bychom s posilováním koruny počítat nemohli a měli inflaci výrazně, výrazně vyšší,“ odhaduje ekonomka Reiffeisenbank.

Já se posledních deset let divila, že inflace nepřichází.
Eva Zamrazilová

Komunikace české centrální banky je důležitá a dobrá, věří předsedkyně Zamrazilová:

Čtěte také

„Musí všem vysvětlit, proč zvyšuje úrokové sazby. Vysvětluje to a vysvětlovat bude. Samozřejmě že to zasáhne refinancování hypoték, spotřebitelské úvěry, možná i úvěry pro podnikatele. Ale nebylo normální, že na celém světě úrokové sazby byly dlouhou dobu tak uvolněné, někdy až záporné.“

„Já se posledních 10 let divila, že inflace nepřichází,“ připouští Zamrazilová. „Ona přišla – do segmentu cen nemovitostí, který je považován ze předskokana inflace spotřebitelské. Centrální banky tím, že nalily do světa obrovské množství peněz, k inflaci výrazně přispěly. Naše centrální banka byla výjimečná, protože měla sazby na výrazně nad nulou, což bylo naprosto adekvátní.“

ČNB musí zakročit. Musí přistoupit k tlumení poptávkových inflačních tlaků a zvedat sazby trochu hbitěji než dříve.
Helena Horská

Podle ekonomky Horské nemůže centrální banka bojovat proti nákladovým faktorům inflace jako růst cen surovin a energií. „Musí ale bojovat proti poptávkovým inflačním tlakům. Ty se evidentně v srpnu projevily v naší inflaci, když nám zdražily restaurace, služby, nájemné vlivem růstu cen nových nemovitostí.“

Čtěte také

Do konce roku může inflace v Česku překročit 5 procent. „Musíme vysvětlit, že to je z velké části dáno globálními faktory, ale i poptávkovými. Proti nim musí ČNB zakročit. Musí přistoupit k tlumení poptávkových inflačních tlaků a zvedat sazby trochu hbitěji než dříve. Očekávatelná je podle mě 1,5 až 2 procent v horizontu měsíců,“ předpovídá další vývoj Helena Horská.

„Akutní tlaky plynoucí z nedostatků materiálů, surovin a tak dále postupně odezní. Ale máme domácí poptávkové inflační tlaky, jejichž dalším podstatným zdrojem je trh práce. Máme dlouhodobě nevídaný převis pracovních míst nad uchazeči o ně, důsledkem je růst mezd nad produktivitu práce. K tomu pod kotlíkem přitápí zvyšování minimální mzdy,“ dodává další z faktorů české inflace Eva Zamrazilová.

Poslechněte si celou debatu. Na podrobnosti i možné další kroky se ptá obou ekonomek Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , oci
Spustit audio

Související