Zálohované výživné stát nevymůže, samoživitelkám mají pomoci sociální dávky, říká poslankyně ODS

12. září 2018
Matka s dítětem

V Česku dostává výživné na dítě jen každá druhá samoživitelka, jak vyplývá z aktuálního průzkumu Klubu svobodných matek. Třetina samoživitelek si musí vystačit s příjmem pod 10 tisíc korun a jen každá čtvrtá si může dovolit pravidelně kupovat ovoce a zeleninu.

Parlament nyní projednává zákon o zálohovaném výživném, které by v případě výpadku alimentů zaplatil stát a následně ho vymáhal po dlužníkovi. „Opatření je směřováno k dětem. O koho jiného by se stát měl starat,“ říká předkladatelka návrhu, poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD).

Uvádí, že podle názoru exekutorů by stát mohl vymoci až pětinu pohledávek. „V okamžiku, kdy se dluh stane pohledávkou státu, nastane úplně jiná situace. Povinní rodiče si nedovolí neplatit a vymahatelnost bude vyšší,“ domnívá se Gajdůšková.

Jednorázová dávka by nepomohla. Průměrný dluh na výživném je asi 90 tisíc korun a je tam velká recidiva.
Alena Gajdůšková

„Nemyslím si, že by stát měl plnit povinnosti rodiče. Ti přivedli dítě na svět a jsou za něj odpovědní. A stát musí vymoci tu odpovědnost,“ zdůrazňuje. Podle návrhu mají zálohované výživné vyplácet úřady práce, které mají řešit i jeho vymáhání.

Co když ale rodič na placení výživného objektivně nemá peníze? „Výši výživného stanovuje soud. Buďto dle uvážení a nějakých kritérií, anebo potvrzuje dohodu rodičů. Průměrná částka je asi dva a půl tisíce korun. Pokud se povinný rodič dostane do problémů, má právo požádat o přehodnocení výše výživného,“ vysvětluje.

Zdroje jsou

Také podle poslankyně Veroniky Vrecionové z ODS by se stát měl postarat o děti, které se dostanou do takové situace. „Ale od toho je tu náš velký a v současnosti přebujelý sociální systém. Navrhovanou úpravu považuji za nesmyslnou, protože podle odborníků bude stát schopen vymoci maximálně tři procenta z dlužné částky,“ tvrdí.

„ČSSD je pět let součástí vlády a měla by se postarat o vymahatelnost práva. Potom je jakýkoli mezičlánek jako je zálohované výživné úplně zbytečný,“ upozorňuje Vrecionová, která odmítá přijmout tezi, že by jednotlivec neměl mít při vymáhání stejná práva jako stát.

Podle ní by opatření mělo negativní efekt i na ty, kteří výživné platí. „Budou se ptát, proč oni platí, zatímco se stát stará o lajdáky, kteří neplatí,“ podotýká.

Pojďme pomoci jednorázovou, krátkodobou a rychlou sociální dávkou a postarejme se o to, aby soudy fungovaly rychle.
Veronika Vrecionová

Peníze na pomoc samoživitelkám by se prý měly hledat v rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí, aniž by bylo nutné ho navyšovat. „Přes toto ministerstvo se přerozděluje polovina státního rozpočtu, letos to bude přes 600 miliard. Neříkejte mi, že právě pro ty nejpotřebnější nenajdeme v systému prostředky,“ zdůrazňuje Vrecionová.

„Sociální dávky by měly být co nejvíce adresné, aby pomáhaly v tíživých životních situacích a fungovaly co nejrychleji. Pojďme se podívat na celý dávkový systém, jestli je nastaven dobře,“ vyzývá.

Spustit audio

Související