Zákon o ochraně whistleblowerů: Důležitá je i ochrana těch anonymních, míní Kopečný z Transparency. Co je za hrdinství na anonymním oznámení, reaguje poslanec Haas

Zákon o ochraně oznamovatelů nyní leží ve Sněmovně a provází ho rozporuplné reakce. I část koaličních poslanců z řad Pirátů a Starostů ho má za nedostatečný. Norma z pera ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) se totiž kromě anonymních oznámení nevztahuje ani na všechny přestupky.

Čtěte také

Zmetek a zbytečná administrativní zátěž pro organizace, říká o vládní předloze o ochraně oznamovatelů poslanec Michálek

„Ani jeden z těchto dvou sporných bodů se ale vůbec netýká ochrany oznamovatelů a institutu ochrany oznamovatelů. Věřím, že se k detailům dostaneme v debatě,“ reaguje Haas.

ODS je podle něj pro co nejrychlejší přijetí zákona a pro totožnou implementaci směrnice, v jaké byla přijata na úrovni Evropské unie.

„Ze silných hodnotových důvodů jsme proti zahrnutí anonymních oznámení do návrhu zákona. Nevyžaduje to ani evropská směrnice, je to na uvážení členských států. A z právních, praktických i lidských důvodů, zejména z antibyrokratických, jsme proti rozšíření věcné působnosti zákona na přestupky,“ vysvětluje poslanec ODS z ústavně-právního výboru.

Skrze anonymní oznámení se oznamují právě závažnější přestupky.
Ondřej Kopečný

Kopečný upozorňuje, že kdyby současná vláda chtěla zákon schválit co nejrychleji, měla možnost už krátce po svém jmenování. Předešlá vláda podle něj připravila zákon, který byl z pohledu protikorupční organizace mnohem lepší než ten současný.

Čtěte také

Oznamovatelé korupce by díky zákonu nemuseli být bráni jako nějací práskači, vysvětluje právník z Rekonstrukce státu

„Zahrnoval i přestupky a umožňoval podávat i anonymní oznámení. Nestačil být schválen předešlou Sněmovnou, ale nová vláda si ho mohla vzít a znovu ho načíst. Rozhodla se ho však přepracovat a současný návrh je z hlediska Transparency International, ale i dalších protikorupčních expertů méně efektivní, méně účinný. Takže mě trošku překvapuje argument, že se to musí rychle schválit. Kdyby vládě záleželo na efektivní ochraně oznamovatelů, už dávno podklad měla, dávno ho mohla schválit,“ naznačuje.

Podle Haase ale vláda tento návrh nemohla přijmout právě z důvodů, že obsahoval zmiňované dva sporné body.

Zahrnutím anonymních oznamovatelů se nelogicky jde proti institutu ochrany proti jakémukoli negativnímu jednání.
Karel Haas

„Tedy věci, se kterými jsme se opravdu bytostně neztotožňovali. A tlačit na pilu nad rámec evropské směrnice není správné,“ vysvětluje. Připomíná, že současná vláda velmi rychle připravila jiný návrh, který byl podle něj velmi dobře legislativně zpracovaný a plně implementující evropskou směrnici.

Co je za hrdinství na anonymním oznámení?

Podle Kopečného je ale ochrana anonymních oznamovatelů důležitá. Upozorňuje, že i podle zkušeností organizace lidé volí i tuto možnost, aby nemuseli řešit různá rizika.

Čtěte také

Nezávislý úřad je těžší zrušit, říká právník k chystané kanceláři na podporu tzv. whistleblowerů

„Ne každý člověk, který se setká se závažným porušováním pravidel nebo zákonů, jde do toho, že se vystaví nějakému potenciálnímu právnímu postihu nebo i šikaně na pracovišti. A důležité je zmínit, že skrze anonymní oznámení se oznamují právě závažnější přestupky,“ zdůrazňuje.

„Co je za hrdinství na anonymním oznámení?“ reaguje Haas. V 21. století podle něj potřebuje Česko spíš odvážné lidi, kteří jsou schopni v jakémkoli oboru lidské činnosti veřejně argumentovat své názory.

Podle poslance je ODS proti zahrnutí anonymních oznámení do osobní působnosti zákona i  z dalších důvodů.  

„Zahrnutím anonymních oznamovatelů se nelogicky jde proti institutu ochrany proti jakémukoli negativnímu jednání, která je středobodem návrhu zákona. A nejsou to neziskové organizace ani politici, na které zákon dopadne. Dopadá nejen na veřejnou sféru, ale i na soukromou sféru, na všechny zaměstnavatele nad 50 zaměstnanců. Těch je několik desítek tisíc a výrazně jim zvyšujeme byrokracii s náklady, které jsou na úrovni celé EU odhadovány mezi 1,3 a 1,4 miliardy eur,“ vypočítává.

Čtěte také

Jiří Leschtina: ODS se ve vládě dařilo. Stíny její minulosti ale nezmizely

Kopečný zdůrazňuje, že Transparency International nepodporuje za každou cenu anonymní oznámení, ale tato cesta podle něj také musí existovat.

„Není to o tom, že bychom zpochybňovali ochranu. Chceme, aby zákon byl co nejúčinnější. Aby oznamovatel nemusel řešit rizika. A v okamžiku, kdy se setká s opravdu závažným porušováním pravidel, mohl zvážit i možnost podat to anonymně. Co se týče byrokracie, zamezení nebo vypuštění možnosti anonymního podání nesníží byrokratičnost. Firmy budou muset i tak zavést interní mechanismy pro oznamování. Akorát se sníží efektivita,“ naznačuje ředitel Transparency International.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.