Zmetek a zbytečná administrativní zátěž pro organizace, říká o vládní předloze o ochraně oznamovatelů poslanec Michálek

Předseda pirátských poslanců upozorňuje, že podle dat, která má k dispozici, je většina oznámení, která upozorňují na nejzávažnější podvody a na základě kterých probíhají trestní řízení, posílaná anonymně.

Čtěte také

Oznamovatelé korupce by díky zákonu nemuseli být bráni jako nějací práskači, vysvětluje právník z Rekonstrukce státu

„A druhá věc je, že podmínky, aby člověk posoudil, jestli mu vůbec bude nebo nebude přiznána ochrana, jsou dneska velmi složité. Přáli bychom si, aby oznamovatel, pokud je poctivý, měl opravdu jistotu, že ochranu dostane a že se bude vztahovat i na závažnější přestupky. Což je i něco, na čem jsme se předtím dohodli, ale ten vládní návrh tomu neodpovídá,“ konstatuje.

Benda s argumentem, že většina oznámení o protiprávním jednání je anonymní, nesouhlasí. „Pokládám ho za naprosto absurdní. Nevím, z čeho se soudí, že většina oznámení je anonymní,“ zlobí se předseda sněmovního klubu ODS.

Proč bychom měli chránit anonymního oznamovatele? Nemá to logiku. Je to jen taková mantra, kterou si tady napsaly protikorupční organizace.
Marek Benda

Je přesvědčen, že stát se anonymními podáními zabývat nemá. „Zákon přece není o tom, jestli je nebo není možné takové oznámení podat, ale o tom, jestli je dotyčné osobě poskytována nějaká zvýšená ochrana. Protože se vychází z teze, že když si někdo stěžuje na svého šéfa, může být potenciálně šikanován. To je v pořádku, pokud si stěžuje svým jménem. Proč bychom ale měli chránit anonymního oznamovatele? Nechápu a nerozumím. Nedává to ani žádnou logiku. Je to jen taková mantra, kterou si tady napsaly protikorupční organizace,“ naznačuje.

Michálek ale upozorňuje, že ochrana se přizná od okamžiku, kdy identita oznamovatele vyjde najevo.

Drtivá část oznámení, na základě kterých se prokázala šikana a díky tomu se i vyřešila, jsou anonymní oznámení.
Jakub Michálek

„V tomto ohledu problém není. Problém je v tom, že zákon nedává povinnost, a to dokonce ani státu, přijímat a řešit anonymní oznámení. Byli za mnou třeba zástupci organizace provozující platformu, prostřednictvím které můžou děti a rodiče upozornit na šikanu ve školách. A jejich zkušenosti jsou takové, že drtivá část oznámení, na základě kterých se prokázala šikana a díky tomu se i vyřešila, jsou právě anonymní oznámení,“ naznačuje poslanec za Piráty.

Neušetří se

Upozorňuje také, že podle průzkumů, které mají Piráti k dispozici, se zneužíváním systému má zkušenost jenom osm procent oslovených firem a 92 procent oslovených firem se se zneužíváním systému, pokud je nastavena platforma pro whistleblowery, nesetkala nikdy nebo jen příležitostně.

Všechny protikorupční organizace pokládám za organizace, které jsou minimálně sporné.
Marek Benda

Podobně argumentují i protikorupční organizace. Například Transparency International upozorňuje, že zahraniční zkušenosti obavy ze zneužívání ochrany oznamovatele, i když je tento anonymní, nepotvrzují. Podle jejich zkušeností neopodstatněných podnětů s anonymitou nepřibývá.

Podle původních odhadů mohl kvalitní zákon na ochranu poctivých oznamovatelů přinést úspory ve výši 10 miliard korun ročně.
Jakub Michálek

„Všechny protikorupční organizace pokládám za organizace, které jsou minimálně sporné. Jejich boj proti korupci jsem už zažil - skončil příchodem Andreje Babiše (ANO) do čela Strakovy akademie. Naprosto naivně se nechaly vtáhnout do narativu toho, jak se tady všude krade a výsledkem nakonec byla vláda Andreje Babiše. Jsem k nim velmi opatrný,“ říká Benda.

Čtěte také

iROZHLAS

Vláda podpořila zákon o ochraně whistleblowerů. Podle Bartoše je horší než od minulého kabinetu

Připomíná, že návrh zákona o ochraně whistleblowerů vychází z evropské směrnice, kopíruje její povinné části a nad nadto ji ještě o něco rozšiřuje.

„Ten mezinárodní předpis implementujeme šířeji, než směrnice sama předpokládá. Řekli jsme, že se bude vztahovat na všechny trestné činy,“ dodává poslanec ODS.

Michálek ale opakuje obavy, že zákon bude po schválení nefunkční. „V podstatě zmetek, který pro organizace bude jenom zbytečná administrativní zátěž, která v praxi nebude přinášet žádné pozitivní efekty. Neušetří se peníze. A přitom původní odhady hovořily o tom, že pokud budeme mít kvalitní zákon na ochranu poctivých oznamovatelů, přinese úspory ve výši 10 miliard korun ročně,“ naznačuje.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.