Základní problém Slovenska je partajokracie, tvrdí slovenský novinář Žitný

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Slovenský premiér Robert Fico

Měsíc po vraždě novináře Jána Kuciaka, jeho partnerky a následném politickém zemětřesení má Slovensko novou vládu, i když na starém půdorysu. Tu jmenoval prezident Andrej Kiska. Z kabinetu odešli Robert Fico a Robert Kaliňák, původní vicepremiér ze strany Smer Peter Pellegrini se přesunul na pozici premiéra. V ostře sledovaném křesle ministra vnitra zasedne dosavadní šéf rezortu zdravotnictví Tomáš Drucker, který potvrdil, že vymění vedení policie.

„Vzhledem k tomu, že nová vláda má většinovou podporu parlamentu, tak nevidím důvod pro předčasné volby. Ty by ani nic nevyřešily,“ uvedl v pořadu Pro a proti slovenský publicista Milan Žitný.

Ten považuje přístup prezidenta Kisky k celé události za „velmi jemně řečeno benevolentní“, a ne adekvátní hysterii, která v té době na Slovensku vládla.

„Z toho, jak se ujal úkolu rekonstruovat vládu, ačkoli jeho ústavní kompetence jsou v tomto ohledu sporné, jsem měl pocit, že by měl přibrzdit. Nakonec se tak stalo, a předpokládám, že už nebude žádný důvod, aby do situace dál výrazně zasahoval.“


Máme problém v ústavě a v zákonech. Žádná vláda zatím nebyla schopná a ochotná schválit, aby politické strany nemohly po každých volbách přivést své lidi na ministerstva a do tajných služeb. To je základní problém Slovenska od jeho vzniku: vládne tu partajokratický model.Milan Žitný

Žitný je přesvědčen, že předseda strany Most-Híd Béla Bugár v podstatě donutil Roberta Fica, aby odstoupil, protože chtěl zachránit celistvost své strany.

„Prezident šel za hranu ústavy, i když ústavní právníci nejsou v tomto jednotní. Měli jsme v minulosti analogické příhody, ale přikláním se k verzi, že prezident neměl právo zasahovat do sestavení vlády. Prezident nevyslovuje důvěru vládě, ale dělá to parlament,“ upozornil novinář.

Ten odmítl požadavek „ulice“ o předčasné volby. „Pořád to opakuji: Ulice nemá mandát od nikoho... Mandát mají voliči v řádných volbách. Proto odmítám jakoukoliv cestu k předčasným volbám kromě případu, kdy vláda přijde o parlamentní většinu, nebo podá demisi.“

„Žádná z dosavadních vlád nebyla v tomto směru dobrá. Dokud se v tomto bodě nenajde jednota s opozicí, tak mě nezajímají debaty o tom, kolik lidí je na náměstích... Bez toho se nedostaneme dál,“ shrnul Milan Žitný.

Komentátor magazínu Trend Marián Leško je přesvědčen, že ústavně i politicky čistší by byly předčasné volby. „To, k čemu došlo na Slovensku před měsícem, není jen nějaký exces, ale důsledek toho, jak se na Slovensku vládne už od roku 2006.“


Od roku 2006 je u moci Smer v různé formě a všichni víme, že demokracie, kterou tu máme, je oligarchická,. Došlo k únosu státu, rozhodují o něm struktury a skupiny sponzorů strany Smer, je tu evidentní propojení některých členů vládní strany s organizovaným zločinem.Marián Leško

„Další pokračování vlády Smeru je jen pokračováním agonie a marasmu, který už roky zaznamenáváme... Pokud uznáváme, že státní moc pochází od občanů a situace je kritická, měli bychom občanům dát šanci, aby rozhodli o dalším vývoji země.“

Předčasné volby byly prý považovány za hotovou záležitost. „Až když Robert Fico zjistil, že je to nezvratitelné, tak nabídl své místo. Většina lidí, kteří protestovali na náměstích, mají pocit, že každá vláda, v níž Smer bude mít moc, bude vlastně vládou Roberta Fica, a nic zásadního se nezmění.“

Proto viděno z hlediska toho, po čem lidé na náměstích volali, nejde rozhodně o 100% úspěch. „Stále pokračuje vláda Smeru, ve které nejsilnějším politickým činitelem je Robert Fico... Považovat první, druhou nebo třetí Ficovu vládu za standardní vládní seskupení je zásadní omyl.“

„Vražda Jána Kuciaka ukázala, k čemu vede tento typ vlády a vládnutí. Lidé měli plné právo vyjít na náměstí a žádat, aby se tato situace řešila mimořádnými prostředky, tedy předčasnými volbami,“ konstatoval Marián Leško.