Zakladatel výchovné metody: Kamevéda je pro dítě výhra. Využíváme jeho potenciál a není nám zatěžko si najít čas

10. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dětský sport (ilustrační foto)

Dokumentární snímek Eriky Hníkové Každá minuta života sleduje život čtyřletého chlapce, kterého rodiče vychovávají metodou zvanou kamevéda, komplexní multirozvojová výchova dětí. Jejím cílem je vychovat úspěšného člověka už od narození celodenní aktivní výchovou a péčí ze strany rodičů. „Je to pro dítě výhra a nejlepší možnost, jak strávit mládí,“ tvrdí zakladatel metody Pavel Zacha. Psycholožka Václava Masáková tvrdí, že tato metoda je hlavně o rodičích a jejich ambicích.

Pavel Zacha

„Kamevéda baví rodiče i děti, děláme vše pro to, abychom omezili různá rizika negativní vlivy,“ vyzdvihuje v Pro a proti zakladatel metody Zacha, který podle těchto principů vychoval syna. Ten nyní hraje v NHL. 

Podle něj rodiče dítěte předem neurčují, na co se bude dítě soustředit. „Předestřeme mu celou škálu všech možných pohybových aktivit, dovedností, znalostí a sledujeme reakci dítěte. To si vybere zájmy, které preferuje, a pro ty pak vytváříme podmínky a v nich ho podporujeme. Není to tedy diktát, dítě si samo vybírá.“

Vějíř aktivit, který nabízím dítěti, aniž by mělo minutu na to, aby se mohlo samo rozhodovat, dítě omezuje.
Václava Masáková

Čtěte také

Dětská psycholožka Václava Masáková ale soudí, že kamevéda je projekt zejména pro rodiče, které si tak uspokojí své neuskutečněné sny. Podle ní paletu dovedností a zájmů nabízí dětem většina rodičů. 

„Dětí pak tyto aktivity postupně zkouší, až se ukotví u zájmu, který je pro ně přijatelný. Ale vějíř aktivit, který nabízím dítěti, aniž by mělo minutu na to, aby se mohlo samo rozhodovat, dítě omezuje, diskvalifikuje ve schopnosti se rozhodovat samo za sebe a zrát osobnostně.“

Po kvalitní činnosti následuje i hra a čas pro sebe. Jeho sociální rozvoj bývá mnohem bohatší.
Pavel Zacha

„Bylo by absurdní si myslet, že dokážeme naplánovat dítěti každou minutu života,“ připomíná Zacha. „Po kvalitní činnosti následuje i hra a čas pro sebe. Dítě je naopak velice brzo, třeba ve věku tří let, přiváděno do kolektivů sportovních, nesportovních. Hodně cestuje, takže jeho sociální rozvoj je naopak mnohem bohatší.“

Aby měly děti potenciál

Každé dítě by mělo mít čas pro sebe, ne směřovat jen k výkonů, je přesvědčena Masáková. „Jinak tyto děti později nejsou schopny se samostatně rozhodovat. A co se jim nenabídne v emoční oblasti, tak pak zůstává s nimi dlouho do života a někdy se může stát, že zůstanou věčnými dětmi.“

Čtěte také

Zacha ale věří, že orientace na výkon je správná. „Dnešní společnost nechce vychovávat poslušné občany, ale lidi kreativní a s různými schopnostmi, kteří jsou schopni se uplatnit. Využíváme potenciál mládí, který je k tomu předurčen. A abychom tento kapitál mohli u dítěte vytvořit, není nám zatěžko si najít čas,“ obhajuje svoji metodu.

Dětské dispozice je třeba rozvíjet, souhlasí Masáková. „Ale když jsem se dívala na dokument, nezaznamenala jsem u toho dítěte jediný dětský přirozený úsměv. To dítě bylo vážné, byla to loutka, která byla natrénovaná, ale nebylo to dětské. Ztrácí se v tom osobnost.“

Václava Masáková

„Dítě postupně prochází různými separačními procesy a osamostatňuje se jako osobnost. Jedním je třeba vstup do předškolního zařízení kolem třetího roku. Dalším mezníkem je osm let, kdy dítě dělá skoky ve schopnosti samo sebe regulovat a odpoutat se od pečujících osob,“ popisuje psycholožka.

Stále vnímám, že se mluví tréninku, výkonu, vnější struktuře, ne o té vnitřní. Dítě jako osobnost se mi z toho vytrácí.
Václava Masáková

Podle Zacha ale děti vychované jeho metodou vstupují brzy samostatně do světa.

„Je o ně zájem. Odchází ve čtrnácti šestnácti letech třeba do Spojených států, tam se uplatňují a zvládají obrovský životní skok. To svědčí o tom, že jsou na něj připraveni a že výchova proběhla dobře, nemají žádné diagnózy, žádné potíže,“ obhajuje kamevédu její autor.

„Jsou rodiny, kde děti od předškolního věku do puberty či adolescence vystřídají spoustu zájmů a postupem si sami vyberou, nepotřebují striktně plánovaný čas od rána do večera. Stále vnímám, že se mluví tréninku, výkonu, vnější struktuře, ne o té vnitřní. Dítě jako osobnost se mi z toho prostě vytrácí,“ konstatuje dětská psycholožka Václava Masáková.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , oci
Spustit audio

Související