Záhada rudého deště
Když v roce 2001 padal v jižní části Indie déšť obsahující červené částice, rozšířila se senzaci budící zpráva, že by mohlo jít o cizí mikroby. V současné době, kdy se částice mnoho týdnů analyzovaly ve dvou britských laboratořích, nejsou mikrobiologové ochotni, ani schopni jejich identifikace. Astronomové a mikrobiologové z univerzity v Cardifu došli zatím pouze k přesvědčení, že jde o mimořádně neobvyklé biologické objekty.
Červený déšť padal během dvou měsíců v roce 2001 občas nad indickou Keralou. Zdejší fyzici částice zkoumali, a protože nebyli schopni najít DNA, navrhli vysvětlení, že by mohlo jít o mimozemské částice, které přinesla na Zemi kometa. Pokud by tomu tak skutečně bylo, byl by to nejlepší důkaz panspermie, hypotézy, která vysvětluje vznik života na Zemi ze zárodků rozšířených v celém vesmíru. Ostatní vědci, kteří studovali zprávy fyziků z Keraly, se přiklánějí k pozemskému původu buněk, které se nějakým záhadným způsobem dostaly do dešťových mraků. Mohlo by jít o spóry hub, červené řasy nebo červené krvinky savců.
Koncem února poslali fyzici z Indie vzorky červeného deště největšímu zastánci hypotézy panspermií. Jeho tým analyzoval vzorky současně s mikrobiology ze Sheffieldu. Oba týmy došly k závěru, že jde o biologické buňky. Nejde o červené krvinky, protože neobsahují hemoglobin, a je také nepravděpodobné, že by šlo o spóry hub nebo červené řasy, protože neobsahují chitin, základní složku buněčných stěn hub. Neobsahují ani chloroplasty, v nichž probíhá fotosyntéza v červených řasách.
Nakonec se ale přece jenom ukázalo, že záhadné buňky obsahují DNA. Jednoduchý test na DNA v Sheffieldu byl pozitivní. Daleko rigoróznější testy prováděné v Cardiffu, jejichž součástí byly pokusy o rozšíření specifických posloupností DNA, se dosud nepovedly. Neznamená to ovšem, že tam není DNA, říkají příslušní pracovníci, znamená to pouze, že je to pravděpodobně DNA značně neobvyklá.
Červené buňky mají neobvykle silné a pevné stěny a některé z nich obsahují dceřinné buňky, které jsou ještě záhadnější. Možná, že se jedná o normální, ale dosud neznámé pozemské organismy. Mikrobiologové z tropické botanické zahrady v Kerale došli k závěru, že by mohlo jít o řasu Trentepholia, která je v oblasti, odkud pochází první zmínka o červeném dešti, velmi rozšířená. Identifikace DNA bude následovat. Pozemský původ červených buněk se jeví pravděpodobnější než to, že pocházejí odněkud z vesmíru. Jak ale mohly tyto buňky padat na zem ve formě deště, to je zatím pro všechny zúčastněné obrovskou záhadou.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
