Za velký mozek vděčí savci svým matkám

7. září 2010

Mozek je nesmírně náročný orgán, a velký mozek si proto mohou dovolit jen zvířata s rychlým metabolismem. To je však zřejmě jen část skládanky.

Klíčovým faktorem po velikost savčího mozku totiž podle nové studie není metabolismus, ale investice ze strany matky. Vědci z Cambridgeské univerzity a University College London studovali velikost mozku u 197 vačnatců a 457 placentálních savců. Zjistili, že pozitivní korelace mezi velkým mozkem a rychlostí metabolismu skutečně existuje, ale pouze u placentálních savců. Vačnatci mají pomalejší metabolismus než placentálové, ale jejich mozky nejsou (navzdory obecnému přesvědčení) o nic menší. Dokazuje to, že do hry vstupuje i další faktor a tím je rodičovská strategie.

U placentálních savců je mládě po dlouhou dobu spojeno se svou matkou prostřednictvím placenty, která neustále dodává bohatý přísun živin. Pokud má matka vysoký metabolický obrat, bude z toho mládě profitovat a může si dovolit "luxus" v podobě velkého mozku. U vačnatců se mláďata rodí velice malá a svůj vývoj dokončují ve vaku. Velikosti mozku srovnatelné s placentály pak dosahují díky prodloužení doby, po kterou se živí mateřským mlékem. A jak přišli ke svému extra velkému mozku primáti? Ti zřejmě zkombinovali obě strategie. Matka do svého potomka nejprve investuje během dlouhého nitroděložního vývoje, a pak mu ještě věnuje měsíce a roky péče po narození.

Zdroj: PNAS.

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.