Za premenstruační nálady mohou geny
Vědcům se zřejmě podařilo identifikovat gen, který se podílí na špatných náladách souvisejících s premenstruačním syndromem.
Špatná nálada, podrážděnost, přecitlivělost a poruchy soustředění. To jsou jen některé z mnoha různých příznaků premenstruačního syndromu, který je spojován s kolísáním hladin hormonů během cyklu. Výzkumníci z Rockefellerovy univerzity sledovali, jak se na průběhu premenstruačního syndromu mohou podepsat geny, které ovlivňují působení hormonů.
Experimenty na pokusných myších ukázaly, že v syndromu hraje důležitou roli jedna z běžných variant genu pro mozkový neurotrofický faktor (brain-derived neurotrophic factor, BDNF). 20 až 30 procent žen nese variantu genu označovanou jako BDNF Met, díky které se na jednom místě proteinu vyskytuje aminokyselina methionin. Záměna jediné aminokyseliny zřejmě stačí k tomu, aby majitelka nešťastné genové varianty každý měsíc trpěla špatnými náladami, nesoustředěností a zhoršenou pamětí. Podle vědců není tento objev příliš překvapivý. Mozkový neurotrofický faktor ovlivňuje působení estrogenů v hipokampu - tedy oblasti mozku zodpovědné za nálady a paměť. Předchozí studie jej také spojily s depresemi, špatnou pamětí a bipolární poruchou.
Zdroj: Rockefeller University, PNAS
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
