Za pět dvanáct

Ve velkém byznysu neplatí přísloví, že v nouzi poznáš přítele. Makléři zřejmě vyhodnotili Fischerovo cestovní impérium jako perspektivní, i když zadlužené. Pravděpodobně vyplatí Fischerovy věřitele, kteří také nemají zájem na krachu firmy, u které mají minimálně půlmiliardovou pohledávku, přičemž o příští zisky se s Fischerem podělí. Makléři ze společnosti Atlantik finanční trhy se na scéně objevili pět minut po dvanácté, ale také pět minut před dvanáctou. S Komerční bankou se domluví snáze než Fischer, který měl neřešitelné dilema: Vyplatit dluhy by pro něj znamenalo zastavit expanzi firmy, ztratit pozici na trhu. Neplatit pak znamenalo ztratit důvěru věřitelů a konkurz, který také znamená konec expanze a ztrátu pozice.

Vstupem makléřů do Fischerových společností asi přestávají být pohledávky Komerční banky ohroženy, ztrácí smysl prodávat jeho majetek v dražbě. V budoucnu to už ale nebude Václav Fischer, kdo bude řídit byznys spojený s jeho jménem. Z dravého podnikatele s příjemným vystupováním se stane příjemný reprezentant jiných dravých podnikatelů. Pro klienty cestovní kanceláře se nic nezmění, letadla, hotely a pláže budou stejné. Turisté si ani nevšimnou, že úspěšné logo Václava Fischera bude prodávat cestování se společností Atlantik finanční trhy. Pouze Fischer se stane zaměstnancem místo zaměstnavatele. Dopadne-li vše dobře.