Za jakých okolností byste darovali kostní dřeň?
Během následujících pěti let bude z registru dárců kostní dřeně v Česku vyřazeno téměř 6000 lidí. Důvodem je jejich vyšší věk i přibývající zdravotní problémy.
Tím se ale sníží šance těžce nemocných na uzdravení. Jedná se například o pacienty se zhoubným onemocněním krvetvorby, což jsou například leukémie, některé druhy anémií, poruchy metabolismu a vrozené poruchy imunity.
Pro ně je transplantace kostní dřeně často poslední nadějí na uzdravení. Pokud se nenajde dárce v rodině, hledá se v národních nebo mezinárodních registrech, kde je v současnosti více než 25 milionů dárců.
Jako první transplantoval kostní dřeň v roce 1963 profesor E. Donnall Thomas v Seattlu ve Spojených státech. Za své mimořádné úsilí získal v roce 1990 Nobelovu cenu za medicínu.
Má být zachována anonymita mezi dárcem a příjemce? Měl by dárce dostat finanční odměnu?
Hostem Zuzany Burešové byla Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
