Z plynovodů se stanou vodíkovody. První je v plánu už za šest let - kopie
„Vodík, jak vždy říkám, je bezbarvý lehký plyn, který má v sobě poměrně velké množství energie,“ říká Martin Paidar z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a také místopředseda České vodíkové technologické platformy HYTEP.
„Vodíkem jde pohánět auta. V době, kdy nebudeme mít elektřinu z obnovitelných zdrojů a použiji vodík, tak v něm mohu mít energii ,uschovanou‘,“ doplňuje.
Čtěte také
„Správně se říká, že vodík je energetický vektor. To znamená, že nám umožňuje si jeho energii ,schovat‘ a použít, až budeme potřebovat. To je zásadní rozdíl proti běžné elektrické soustavě, protože stále neumíme elektrickou energií dobře skladovat,“ vysvětluje Paidar.
Vodík už chemický průmysl samozřejmě běžně používá, nejvíc v rafineriích. „V Litvínově, kde je naše největší rafinerie, se používá pro tzv. krakování ropy. Ropné zbytky jsou rozbíjeny na menší řetězce, ze kterých následně vzniká benzín, který si koupíte na čerpací stanici.“
„A z těžkých ropných zbytků – to je pro chemičku nevyužitelný odpad – se vyrábí vodík. Bohužel, při takové výrobě vodíku se vyprodukuje poměrně velká stopa CO2. I proto je tato výroba stále považována za neekologickou,“ dodává v pořadu Zaostřeno Paidar. Jde už ale vyrábět i bezemisně, i když zatím hlavně v laboratořích.
Němci už mají i strategii
Německá vodíková strategie předpokládá, že 50 až 70 procent místní poptávky po vodíku bude pocházet z dovozu, podobně by to mohlo být i u nás. Důležité tak bude zřízení potrubních koridorů do evropských zemí s dobrými podmínkami pro výrobu vodíku, jako jsou v Dánsku, Španělsku a Švédsku.
Čtěte také
Některé současné tranzitní plynovody by už zhruba za šest let mohly být připravené na to, aby v nich proudil stoprocentní vodík. A mohl by to být vodík vyrobený v Německu, anebo naopak ten, který tam bude směřovat.
Český stát i proto už loni koupil společnost NET4GAS, která u nás provozuje tranzitní plynovody. Vedoucím strategie je Michal Slabý a tvrdí, že budoucí vodíkovody by mohly vést stávajícími plynovody.
„Soustava teď přepravuje zemní plyn a má dobrý předpoklad, aby alespoň část mohla být konvertovaná na vodík. Infrastruktura je koncipovaná do ,trojúhelníku‘, kdy propojuje Česko a Slovensko, Česko a Německo a Česko a Bavorsko. Jsou tam dva vstupní a výstupní body s Německem.“
Čtěte také
„Aktuální vize pro rok 2030 je, že bychom chtěli vyčlenit na vodík jeden plynovod, který propojuje Horu sv. Kateřiny v Krušných horách s bodem Rozvadov, což je blízko předací stanice Waidhaus do Německa. A vůbec severní větev, která propojí hranici na severu s Německem a na jihu nebo na jihovýchodě se Slovenskem,“ popisuje Slabý.
Jak daleko jsme od řešení levné a ekologické výroby vodíku? Jak by mohl fungovat celoevropský respektive celosvětový trh? Poslechněte si celé Zaostřeno, které Jana Karasová točila v Praze i Berlíně.
Související
-
Plynová stopka hrozí malým zemím. Česko udělalo chybu, že nechtělo plynovod z Polska, míní ekonomka
Podcast Vinohradská 12 o dodávkách ruského plynu do Evropy.
-
Jan Fingerland: Američané změnili názor na plynovod do Evropy, konec projektu potěší Moskvu i Ankaru
Do spolupráce ve Středomoří nečekaně zasáhla Bidenova vláda. Dala totiž najevo, že už nepodporuje projekt plynovodu, který by snížil závislost Evropy na dodávkách z Ruska.
-
Menší požáry prospívají klimatu, zjistili vědci. Udrží uhlík v rašeliništích
Při velkých požárech unikají do atmosféry velká množství skleníkových plynů. Naopak malé požáry ale přírodě prospívají.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.