Z lidských bytostí se ve sledovacím kapitalismu stávají pouhá data, upozorňuje ekonomka

16. listopad 2019

Velké technologické společnosti v dnešním prostředí kapitalismu stále častěji pracují také se zbožím, které dosud stálo mimo tradiční vymezení trhu. Upozorňuje na to americká ekonomka Shoshana Zuboffová z Harvardovy univerzity.

Takovým zbožím je například lidská zkušenost. O obchodním využití osobních dat odbornice hovořila na konferenci pořádané k oslavám třicátého výročí pádu Berlínské zdi, všímá si německý deník Der Tagesspiegel.

Čtěte také

Kvůli této komercializaci osobních dat, kterou provádějí digitální giganti jako například Google, Facebook nebo Amazon, dosáhl hospodářský systém nového stupně svého vývoje. „Naše hospodářství ovládá dosud neznámá mocenská forma, a sice sledovací kapitalismus,“ tvrdí Zuboffová.

Podle ní jsou lidské bytosti za působení této gigantické datové chobotnice stále více degradovány na pouhá data, která svými životy vytvářejí. Na místo tradiční masové výroby v průmyslových zemích tak nastoupil megalomanský projekt velkých dat.

Jak Zuboffová zdůraznila, digitální ekonomika následuje logiku předchozích podob hospodářství. A to tím, že se postupně rozšiřuje také na zboží, kterého se tradiční trh dosud netýkal.

Homo economicus

V současnosti jde konkrétně o emoce, sympatie a lidské touhy, které dnes velcí hráči digitálního světa považují za volně dostupné komodity. Právě lidská zkušenost přitom byla zřejmě poslední nedotčenou oblastí, nyní si ji ale přivlastnil „sledovací kapitalismus“.

Čtěte také

Čtěte také

Tento termín prý Zuboffová nepoužívá jen tak, aby zapůsobila na city. Chce jím hlavně poukázat na úzké propojení mezi kontrolou a ziskem, které je pro naši dobu určující.

V současnosti mohou společnosti jako Facebook a jemu podobní přesně určit, v jaký čas si je ta či ona osoba připravená koupit určitý produkt. „Dřívější sen o internetu coby volném komunikačním prostoru se proměnil v noční můru parazitující ekonomiky,“ myslí si odbornice.

Při hledání příkladů této kultury není nutné zacházet až do Číny a k jejímu systému sociálního kreditu. Také z obyvatel Západu se totiž stávají poddajní lidé, kteří technologickým firmám zcela dobrovolně odevzdávají svá nejosobnější tajemství a nechávají se těmito společnostmi využívat.

Zuboffová zdůrazňuje, že v plamenech teď není pouze náš domov, respektive planeta, jak nedávno prohlásila klimatická aktivistka Greta Thunbergová. V plamenech je totiž celá lidská společnost.

K pádu Berlínské zdi ekonomka řekla, že před třiceti lety se lidem podařilo nemožné. „Abychom se nyní postavili nedemokratické vizi firem ze Silicon Valley, která člověka snižuje na druh homo economicus, měli bychom také vyjít do ulic,“ cituje slova Zuboffové Der Tagesspiegel.

V pasti internetu

Shoshana Zuboffová je také autorkou knihy Věk sledovacího kapitalismu, ve které kritizuje právě digitální ekonomiku. Sedmého listopadu za ni obdržela cenu německého mediálního domu Axel Springer. Při předávání ocenění práci Zuboffové vyzdvihla předsedkyně nastupující Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Čtěte také

Čtěte také

„Posledních dvacet let jsme se postupně zamotávali do světa internetu, který nám nabízí obrovské výhody. Ale jako každá průkopnická změna, také internet sebou nese rizika. A právě proto potřebuje osobnosti typu Shoshany Zuboffové, které tyto změny kriticky doprovází a zpochybňují mainstreamový pohled na věc,“ cituje von der Leyonovou deník Die Welt

Politička také poukázala na výzvy v oblasti digitalizace, kterým čelí Evropská unie. „Aby Evropa posílila svůj vliv v digitální době, bude muset tvrdě pracovat. Dlouhodobý úspěch je přitom otázkou suverenity. V oblasti technologií musíme sázet především na evropská řešení. To se týká například umělé inteligence, sítí 5G a nové generace cloudových řešení,“ prohlásila von der Leyenová.

„V neposlední řadě půjde také o nastavení vysokého standardu v oblasti práva a udržení kulturní otevřenosti, díky níž je Evropa atraktivní pro nejlepší talenty na poli digitálních technologií. Pokud naplníme zmíněné podmínky, má Evropa šanci spoluutvářet digitální svět,“ přináší slova Ursuly von der Leyenové německý list Die Welt.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související