Adam Černý: Jak se sledují osobní data na Západě a v Číně

8. leden 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Adam Černý

Kdekdo chápe, že když žádá o půjčku či hypotéku, tak se jeho budoucí věřitel shání po údajích dosvědčujících klientovu úvěrovou spolehlivost.

Stejně tak se však objevují pochybnosti, zda se všechna ta data o tom, co kupujeme, co si objednáváme, někde neshromažďují, aby bylo možno nás lépe oslovovat, či přesněji řečeno ovlivňovat jako zákazníky.

Proto se v západních zemích schvalují zákony na ochranu soukromí mimo jiné vyžadující, aby firmy či úřady shromažďující nejrůznější údaje soukromé povahy zaručily, že se nedostanou do nepovolaných rukou či před nepovolané oči.

Proto se také země Evropské unie dohodly přijmout společné nařízení známé pod anglickou zkratkou GDPR, které má od letošního května zajistit stejnou či srovnatelnou ochranu osobních dat v celé osmadvacítce.

V nejlidnatější zemi světa na to jdou z druhého konce. Do roku 2020 chce mít Čína funkční celostátní systém schopný sledovat a vyhodnocovat nejrůznější chování všech svých obyvatel. Pilotní projekt už je v běhu a zahrnuje údaje sahající od nákupních zvyklostí přes počet a objem půjček až po databáze dopravních přestupků či záznamy bezpečnostních kamer ve veřejném prostoru.

Uličky starého Pekingu - tradiční hutongy

Skóre důvěryhodnosti

S výjimkou sledování sociálních sítí, jako jsou čínské varianty Facebooku či Twitteru, se nemusí jednotlivé položky už dnes dlouhého seznamu zdát nijak zneklidňující. Dohromady však vytvářejí to, co vláda a především jediná a vládnoucí komunistická strana označují jako systém sociálních kreditů, který umožní vyhodnocovat každého občana ze všemožných hledisek.

Některé aspekty jsou podobné těm, které sledují privátní banky u svých klientů, mnohé další se však týkají i chování a názorů na sociálních sítích, tedy nikoli obchodu, ale politiky.

V zemi s jedinou vládnoucí stranou tak masivně roste riziko, že obyvatelé nebudou sledováni jako v minulých desetiletích prostřednictvím sítě informátorů a agentů tajné policie, ale mnohem soustavněji důkladněji a všestranněji s využitím a kombinací všech dosažitelných dat.

Zatímco na Západě lze sledovat opakující se veřejné debaty i urputné právní spory o ochraně osobních údajů, v Číně není takový rozruch patrný. Část lidí je se zaváděným systémem dokonce spokojena, protože v něm podobně jako úřady vidí nástroj výchovy ke správnému chování, vždyť splácet půjčky, dodržovat dopravní předpisy, nenakupovat množství videoher a netrávit hraním příliš mnoho času, to zní velice přijatelně.

Čínská centrální banka

Byly dokonce zaznamenány případy, kdy se lidé, například při seznamování, vzájemně chlubili, jaké mají skóre důvěryhodnosti. Neplatí to však o všech Číňanech.

Jinak by totiž mnozí z nich na sociálních sítích po zkušenosti s fungováním všeobjímající cenzury nepoužívali nejrůznější zkratky či narážky na politicky citlivá témata, jako je třeba krvavé potlačení prodemokratických demonstrací na Náměstí nebeského klidu v roce 1989 nebo případy korupce vysokých státních a stranických představitelů.

autor: Adam Černý
Spustit audio