V Asii se digitalizace nebojí, ztrátu soukromí přijímají snadněji než Evropané

9. březen 2019

Zdá se, že některé asijské země kráčí mílovými kroky do digitální budoucnosti. Novým vymoženostem se daří především v Číně. Naopak v Evropě si lidé privátní sféry cení více a společenský odpor proti takzvaným velkým datům je o to větší.

Píše o tom švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Deník popisuje, že když mladí Číňané vystupují na mezinárodních konferencích, účastníkům ze Západu běhá mráz po zádech. Bezstarostnost, s jakou Asiaté přijímají digitální novinky typu velkých dat, umělé inteligence, robotizace nebo také zřeknutí se kontroly nad osobními údaji, často připomíná utopickou vizi.

Zákaz cestování pro špatné občany. Kontroverzní bodový systém většina Číňanů vítá, říká odborník

Voják před Velkým sálem lidu v Pekingu

Čína zakázala milionům svých občanů cestovat. 17,5 milionu Číňanů si nesmí koupit letenku a 5,5 milionu ani jízdenku na rychlovlak. Podle analytika projektu Sinopsis Filipa Jirouše jde o lidi, kteří nebyli schopni splatit své dluhy nebo se nepodřídili rozhodnutí soudu a ocitli se tak na černé listině.

Například Čang Wang dnes pokládá za samozřejmost technologii rozpoznávání obličejů v obchodních centrech. Muž pracuje jako poradce v technologické společnosti, jež se zabývá právě umělou inteligencí. Systém vyvíjený touto firmou pozdraví zákazníka už u vchodu, zná jeho preference a fundovaně jej dovede k regálům se zbožím. Samozřejmostí je i bezhotovostní zaplacení nákupu.

Témata jako digitalizace a přesun hospodářské dynamiky do Asie jsou stěžejními okruhy sympozia s názvem Stars, které se pravidelně koná ve Švýcarsku. Akce vznikla v roce 2008 především pro manažery z takříkajíc příští generace a často podniká výjezdní konference do Asie, mimo jiné do Šanghaje, Dubaje a Jakarty.

Digitální nadvláda

Letošní zasedání v Singapuru na konci února se odehrálo ve stínu konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Hanoji zase oživila napětí na mezinárodním poli. Nicméně největší nechuť mezi účastníky konference vyvolala právě problematika digitální nadvlády.

Adam Černý: Jak se sledují osobní data na Západě a v Číně

Adam Černý

Kdekdo chápe, že když žádá o půjčku či hypotéku, tak se jeho budoucí věřitel shání po údajích dosvědčujících klientovu úvěrovou spolehlivost.

Její tón udávají Čína a Spojené státy se svými koncerny Huawei, Facebook, Alibaba, Amazon nebo Apple. Jiné země se naproti tomu na de facto monopolních světových digitálních společnostech nechtějí stát závislé. Nabízí se proto otázka, jestli spotřebitelé mají vůbec ještě právo na sebeurčení a férové zacházení například v rámci pracovního pohovoru.

Co se týče přijímání digitálních novinek, je zřejmý nesoulad mezi Západem a některými asijskými zeměmi. V Evropě a podobně také v Japonsku si lidé privátní sféry cení, naproti tomu v Číně by takový postoj člověk často hledal marně. Konkrétním příkladem může být podle curyšského deníku již zmiňované rozpoznávání obličejů při vstupu do nákupního střediska.

Jistý zástupce jednoho evropského obchodního řetězce prohlásil, že by se lidé neměli během nakupování cítit jako na hraničním přechodu. Taková námitka přitom nezazní v Číně, kde se mluví o takzvané multimodulové interakci. Tento princip díky schopnosti porozumět řeči umožňuje rychle vyhledávat v rámci vzájemně propojených systémů.

Neřiditelný chaos

V souvislosti s téměř utopickým pojetím takzvané nové ekonomiky se pak nabízí několik základních otázek. První z nich je, do jaké míry se má, popřípadě může důvěřovat výstupům z takzvaných velkých dat. Podle Ong Yew Soona, světově uznávaného experta z Technologické univerzity v Singapuru, může vést už malá chyba v datovém výstupu k chybnému rozhodnutí.

V dopravním chaosu asijských metropolí by tak systémy samořiditelných automobilů mohly způsobit kompletní zastavení a zhroucení veškeré dopravy. Zařízení s volněji naprogramovanými instrukcemi chování by pak dokonce mohly ohrozit životy účastníků silničního provozu. Navíc by se musela řešit etická otázka ohledně škod na zdraví a majetku lidí.

Daniel Kroupa: Soukromí

západ slunce - zamilovaný pár

Historicky prvním útvarem, který vytvořil prostor svobody, byla antická řecká polis tím, že politickou moc podřídila zákonu a nastolila tím rovnost občanů před zákonem.

Zajímavý kontrapunkt na konferenci v Singapuru představil Jason Lee, zakladatel indonéského start-upu CoHive. Podle něj Indonésané nedůvěřují ani datům, ani institucím, a proto je zapotřebí zachovat přímý mezilidský kontakt.

Druhá podstatná otázka v souvislosti s technologiemi se týká toho, jakým způsobem naloží státy a společnosti s razantními změnami v hospodářství. Skutečnost, že digitalizace přináší zaměstnancům i podnikatelům nové šance, je neoddiskutovatelná. Nesporné je ale také to, že může neúnosně rozevřít sociální nůžky.

Hlavní je rychlost

V mnohých průmyslových zemích mizí střední třída kvůli takzvanému digitálnímu hospodářství například v podobě ubytovací aplikace Airbnb nebo on-line prodeje. Vzniknou díky těmto platformám nové druhy odvětví a s nimi i nová místa? Jestli je současná digitální transformace srovnatelná s předchozími průmyslovými revolucemi, to je podle švýcarského listu prozatím sporné.

V Číně je naprosto běžné, aby firmy špehovaly Západ, tvrdí sinolog

Huawei

Prezident Spojených států amerických chce vypudit z trhu čínské firmy Huawei a ZTE. USA dlouhodobě vyčítá zmíněným podnikům, že jejich zařízení sledují Američany a pracují pro čínskou vládu. S podobným varováním přišel nedávno i český Národní ústav pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Třetím diskutabilním bodem je v souvislosti s digitalizací názor, jestli se kvůli novým obchodním modelům nestáváme společností globálních monopolů. V dnešním světě se téměř nikdo nevyhne podnikům, jakými jsou Amazon, Facebook, Alibaba nebo Google. Také regulátoři, úřady pro ochranu hospodářské soutěže i daňoví odborníci se celosvětově podřizují razantním inovacím těchto společností.

Ve světě rychlé digitalizace může být rozhodující byť jen malý náskok. A podle Yinglana Tana, singapurského zakladatele investiční společnosti Insignia Ventures Partners, přitom v tomto prostředí platí zcela nové zákony. K nim se řadí co možná nejmenší publicita, která by mohla vést k odhalení záměrů, stejně jako diskrétnost, jež zamezuje rozpoznání obchodní taktiky konkurencí.

A nakonec je to určitá překvapivost technologických společností, protože vedle zmíněných nových zákonitostí digitálního světa je nejdůležitější rychlost inovací, shrnuje témata singapurského sympozia Neue Zürcher Zeitung.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související