Z gulagů do bitevní vřavy
Přesně před 70 lety vstoupily na území Československa tedy tehdejšího protektorátu statisíce vojáků Rudé armády, s nimi také tisíce vojáků československého armádního sboru pod velením Ludvíka Svobody.
Na Severní Moravě zavládl obrovský chaos, omračující dunivé výbuchy slyšeli obyvatelé v okolí Ostravy skoro celý měsíc. Vojáci umírali v takzvané Ostravsko-opavské operaci, ve které útočilo neuvěřitelných 250 tisíc mužů se 180 tanky proti 150 tisícům vojáků wehrmachtu se stovkou tanků. V těchto bitvách zahynuly desetitisíce na obou stranách.
Dodnes žije přesně 920 pamětníků, kteří mohou vyprávět o bitvách 2. světové války, uvádí odbor Péče o válečné veterány ministerstva obrany. Patnáct let jejich vyprávění zaznamenávají lidé z neziskové organizace Post Bellum.
A právě z této sbírky - konkrétně ze vzpomínek válečných veteránů z východní fronty - vznikl dokument z cyklu Příběhy 20. století.
Před 15 lety postupovali redaktoři Post Bellum jméno po jméně v několika tisícovém seznamu jmen válečných veteránů. Z nich skoro dvě třetiny tvořili „výchoďáci“, velmi často pocházející z Volyně, Podkarpatské Rusi a Slovenska.
Ti všichni někdy v letech 1939-1940 překročili tehdejší hranice Sovětského svazu. Hledali buď armádu, se kterou by bojovali proti nacistickému Německu, nebo chtěli jen prostě lepší život.
Uvěřili tehdejší propagandě, že v SSSR jsou si všichni rovni – v náboženství, národnosti a rase, každý má právo studovat a pracovat. Každý kdo překročil někde v lesích hranice SSSR, byl zadržen a sovětskými lidovými komisaři úředně odsouzen do pracovních lágrů v systému GULAG.
Teprve československá vojenská diplomacie v čele s Heliodorem Píkou dokázala vyjednat po tom, co byl Sovětský svaz v létě 1941 přepaden Německem, vznik čs. armádního sboru, který se formoval v Buzuluku.
Ti, kteří bojovali po boku Rudé armády, se po válce ostýchali vyprávět, co v SSSR prožili. Po roce 1948 jim za příběhy ze sovětských lágrů hrozila úřední šikana nebo dokonce vězení z propagace fašismu nebo pomluvy. Mnozí z pamětníků, kteří dodnes žijí, poprvé své osudy vyprávěli až Post Bellum.
Poslouchejte kdykoli celé Příběhy 20. století z východní fronty nahoře v článku nebo v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
