Z českých polí ročně odtečou v přepočtu asi dva miliony sklápěcích tatrovek zemědělské půdy. Přicházíme o to, na čem je budoucnost našeho zemědělství založena, varuje analytik Kotecký

22. listopad 2022

Ceny výrobců v Česku se v říjnu dál meziročně zvyšovaly. Nejvýrazněji o více než 27 procent opět stouply ceny zemědělských výrobců, byť oproti září letošního roku ceny klesly. To uvádí Český statistický úřad (ČSÚ) ve své zprávě z poloviny listopadu. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Hosté:
Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr zemědělství
Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR
Jaroslav Šebek, Asociace soukromého zemědělství
Vojtěch Kotecký, analytik, Centrum pro otázky životního prostředí na Univerzitě Karlově

„Letošní debata o zemědělské politice se hodně soustředila na to, jestli by stát měl víc podporovat ty velké tradiční farmy, které u nás hrají silnou roli, anebo by se měl soustředit na obnovu rodinných menších podniků, které jsou více zakotvené na venkově,“ popisuje současnou situaci Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Dalším tématem, na které bychom se podle něj měli začít soustředit, je nakolik by zemědělská politika měla posouvat zemědělství tak, aby lépe pečovalo o krajinu a půdu, do které by vracelo organickou hmotu a chránilo by ji před erozí.

Čtěte také

„Dlouhodobě nejvážnější problém českého zemědělství je způsob, jakým nakládá s tím, co je podmínkou jeho vlastní budoucí prosperity. Z českých polí každý rok v přepočtu odtečou asi dva miliony sklápěcích ‚tatrovek‘ zemědělské půdy. Takhle přicházíme o to, na čem je budoucnost našeho zemědělství založena,“ nastiňuje.

Současná ministerská snaha o snížení množství pesticidů a hnojiv a podpora projektů, které se tomu věnují, je prý jedním ze dvou důležitých směrů, kterými by se stát měl vydat.

Rozhodně to není tak, že bychom za pět let měli odpracováno a vyřešeno, až bude tohle kolo zemědělských dotací končit.
Vojtěch Kotecký

„Je dobře, že jde cestou investic do moderních nových technologií, které umožní zajistit stejnou zemědělskou výrobu s podstatně menšími vstupy tím, že namísto, aby plošně aplikovali chemické látky, jako jsou právě syntetická hnojiva nebo pesticidy, tak umožní jejich cílené použití na konkrétních místech, kde jsou zrovna v tu chvíli potřeba.“

Čeká nás ještě hodně práce

I když se podle něj v nové dotační politice české vlády i EU objevilo několik důležitých nových iniciativ, které by mohly pomoci české zemědělství posouvat, jde spíš pouze o další dílčí krok.

Čtěte také

„Rozhodně to není tak, že bychom za pět let měli odpracováno a vyřešeno, až bude tohle kolo zemědělských dotací končit… Pořád ještě zbývá hodně práce.“

„Dobrý příklad je zavádění rozptýlené zeleně v krajině, které by mělo mimo jiné chránit půdu před odtékáním z polí a pomoci návratu živé přírody do krajiny tak, aby měla dostatek opylovačů anebo hubičů škůdců.“

Deset procent zemědělské půdy by tak měly tvořit drobné remízky a bio pásy, meze a podobná opatření, která by oživovala krajinu.

V jaké kondici je tuzemské zemědělství? Jak ho ovlivní změna v dotacích od příštího roku? A jak efektivně dokážou zemědělci hospodařit např. s velmi drahými hnojivy? Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Jan Burda.

autoři: Jan Burda , knem
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.