Z boje proti změnám klimatu se stala kulturní válka, tvrdí komentátor Financial Times

6. červenec 2019

Environmentální politika se stává bojištěm kulturní války. Myslí si to komentátor britského hospodářského deníku Financial Times Gideon Rachman.

Připomíná dění v Austrálii z roku 2017. Předseda tamní Liberální strany a dnešní premiér Scott Morrison tehdy vystoupil před poslanci s kusem uhlí. Zákonodárce vyzval, aby podporovali využívání fosilních paliv, za což si od většiny levice vysloužil halasnou kritiku.

USA podkopávají boj proti změnám klimatu, Japonsko musí jít příkladem, vyzývají Japan Times

Aktivisté v maskách japonského premiéra Šinza Abeho a amerického prezidenta Donalda Trumpa protestují proti používání uhlí

V Japonsku v roce 2018 zemřelo více než tisíc lidí v důsledku vlny extrémních veder. Nová vědecká studie ukázala, že tento loňský výkyv počasí zčásti způsobilo globální oteplování planety způsobené lidskou aktivitou.

Nakonec to ale byl právě Morrison, který se smál jako poslední, když letos v květnu nečekaně triumfoval ve volbách. Jejich výsledek je podle Rachmana důležitá a potenciálně odrazující lekce pro zapálené stoupence boje se změnami klimatu v Evropě i Severní Americe.

Komentátor má za to, že politici, kteří zastávají radikální řešení v otázce klimatické změny, riskují porážku od svých protivníků podobných současnému šéfovi australské vlády. Nedokáží uspět, pokud se jim u voličů nepodaří rozptýlit obavy, že boj s emisemi oxidu uhličitého nepovede také k poklesu životní úrovně.

Vzpoura Australanů

Aktivisté a političtí vůdci pracují i s předpokladem, že extrémní výkyvy počasí vytvoří veřejnou poptávku po radikální akci. Francie kupříkladu nedávno zaznamenala rekordní teploty přesahující 45 stupňů Celsia.

Strašení nefunguje. Ukažme lidem, jak konkrétně snížit svoji uhlíkovou stopu, radí expert

Vojtěch Kotecký, zoolog, publicista a ochránce životního prostředí

Globální změna klimatu vyžaduje rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech oblastech společnosti, shodují se experti. Co ale může udělat každý z nás?

Australská zkušenost ale naznačuje, že znepokojení veřejnosti kvůli podivnému počasí a obavy o budoucnost nemusejí nutně znamenat většinovou podporu radikálních opatření. Platí to hlavně tehdy, když mezi ně patří zvyšování daní nebo nástroje, které ohrožují životní styl střední třídy – třeba omezování osobního automobilismu.

Austrálie má za sebou nejteplejší léto v zaznamenané historii. A průzkumy veřejného mínění ukazují, že obyvatelé tohoto kontinentu považují klimatickou změnu za největší hrozbu pro národní bezpečnost.

Předseda liberálů Morrison ale dokázal Australany přesvědčit, že jeho soupeři z Labouristické strany jsou skupinou městských snobů, kteří chtějí obyvatele připravit o jejich oblíbené pick-upy a nedělní grilování.

Komentátor Rachman připomíná slova bývalého labouristického premiéra Austrálie Kevina Rudda. Ten kdysi prohlásil, že klimatická změna je největší morální výzvou současnosti, a „měla by se stát nadstranickou politikou“.

Apel zazněl před více než deseti lety, ale australské emise skleníkových plynů a export fosilních paliv neustále narůstají. Není přitom vyloučeno, že se takový vývoj zopakuje na celém politickém Západě.

Ekologická kontrarevoluce

Environmentální kampaně poslední doby zmobilizovaly mnohé evropské liberály. Greta Thunbergová, švédská nezletilá klimatická aktivistka, se stala politickou celebritou. Nedávno navázala spolupráci s další novou politickou hvězdou levice – demokratickou členkou amerického Kongresu Alexandrií Ocasio-Cortezovou. Ta z klimatické změny udělala středobod své politické agendy.

Fridays for Future? Politici by neměli poslouchat 17leté děti, ale něco pro klima konečně dělat, myslí si spoluorganizátor studentského protestu

Studentská klimatická stávka Fridays For Future v Praze

Rozhýbe studentská stávka pro klima, známá spíš pod názvem Fridays for Future, i naše politiky? Podle spoluorganizátora protestu Petra Doubravského se sice studenti s politiky průběžně scházejí, ale měli by víc konat než mluvit.

Klus: Nemusíme se vzdát svého pohodlí kvůli záchraně planety. Heslem je střízlivá střídmost

Veřejná debata Plusu v Plzni na téma Doba konzumní: Vzdáme se pohodlí kvůli planetě?

V den další veřejné debaty Plusu atakovaly teploměry na některých místech republiky až 38,5 °C a meteorologové očekávají, že červen bude nejslunečnější minimálně od roku 2006. 

Podle nedávného průzkumu jsou otázky spojené s klimatem pro voliče amerických demokratů vůbec tím nejdůležitějším. A třeba v Německu zase rostou preference strany Zelených. Dokonce i britská konzervativní premiérka Theresa Mayová využila své vystoupení na summitu G20 v Japonsku, aby vyzvala k celosvětové akci proti globálnímu oteplování.

Zahrnutí klimatických otázek mezi programové priority tak už není morální imperativ pouze pro levici. Zároveň může jít o chytrý politický tah.

Objevují se ale také signály, že celý vývoj může vyvolat silnou protiakci, varuje Rachman. Pouliční nepokoje, které v posledních měsících otřásaly Francií, měly kořeny v rozhodnutí vlády zvýšit zdanění pohonných hmot.

Prezident Emmanuel Macron takové opatření vnímal jako zásadní pro záchranu planety. Takzvané „žluté vesty“ to ale braly za útok na svou životní úroveň a životní styl vlastní francouzskému venkovu a malým městům.

Ve Francii se tedy podobně jako v Austrálii téma změny klimatu rychle stalo bojištěm kulturní války. Podle komentáře se efekt dá vystihnout tím, že „čím více městští liberálové trvají na potřebě změny, tím více se národovečtí populisté staví do opozice“. A zároveň využívají klimatickou změnu jako odrazový můstek pro své tažení proti údajným elitám, myslí si Gideon Rachman.

Spustit audio

Související