V Japonsku v roce 2018 zemřelo více než tisíc lidí v důsledku vlny extrémních veder. Nová vědecká studie ukázala, že tento loňský výkyv počasí zčásti způsobilo globální oteplování planety způsobené lidskou aktivitou.
Výzkumníci navíc varovali, že teploty budou dále stoupat a extrémní vedra budou v Japonsku během několika desetiletí běžné, uvádí deník Japan Times.
Globální změna klimatu vyžaduje rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech oblastech společnosti, shodují se experti. Co ale může udělat každý z nás?
Poznamenává, že počet dnů s extrémně vysokými teplotami se navíc má zdvojnásobit. Ve světle tohoto znepokojivého vývoje je proto nutné, aby celý svět lépe porozuměl příčinám a souvislostem globálního oteplování.
Spojené státy nicméně nejen zlehčují význam změny klimatu, ale snaží se podkopat úsilí o jejich porozumění, píše japonský list. Podle něj je vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa od svého vzniku skeptická, ba až přímo nepřátelská k přesvědčení, že změna klimatu je reálná a způsobená činností člověka.
Americký viceprezident Mike Pence například odmítl odpovědět na otázku, jestli změna klimatu planety ohrožuje národní bezpečnost jeho země. Místo toho si stěžoval na prezidentství Baracka Obamy, jehož plán na snižování emisí stávající administrativa opustila.
Editorial Japan Times uvádí, že Trumpova administrativa aktivně brání publikaci vědeckých studií, které před dopady změny klimatu varují. Mezi nimi je také analýza, podle níž rýže obsahuje stále méně bílkovin, vitamínů a minerálů.
Poslechněte si reportáž, která získala první cenu ve své kategorii. Je o malém ostrůvku, který už ze dvou třetin pohltil oceán a brzy může vyhnat z domovů všechny obyvatele. Oni ale přesto nevěří v ničivé účinky změn klimatu.
Snížení výživové hodnoty zemědělské plodiny má přímo souviset s oteplováním planety a úrovní oxidu uhličitého v atmosféře planety. Rostliny se jen přizpůsobují změnám prostředí. Na celém světě přitom závisí na rýži obživa milionů lidí.
Kromě zmíněné analýzy americká vláda odmítla propagovat minimálně 45 dalších studií, čímž snížila jejich informační dosah. Tiskový mluvčí amerického ministerstva zemědělství ovšem odmítl, že existuje oficiální nařízení snižovat význam prací zabývajících se změnou klimatu.
Nepřátelství k takovým vědeckým počinům je nicméně očividné. Japan Times připomínají, že prezident Trump svou zemi v roce 2015 vyvázal z Pařížské klimatické dohody. Spojené státy také odmítaly podepsat závěrečné komuniké Arktické rady do doby, dokud z něj nebyla odstraněna zmínka o změně klimatu.
Trumpova administrativa také snížila nebo přímo zrušila řadu zákonů a předpisů v oblasti ochrany životního prostředí. Osekala rovněž vládní rozpočet vyčleněný na související vědecký výzkum.
Nepřátelský postoj Spojených států k závěrům vědců, kteří se v otázce změn klimatu ve většině shodují, by měl vést k jedinému vývoji – do dění musí vstoupit ostatní země. A japonský premiér Šinzó Abe slíbil, že v rámci právě skončeného summitu G20 v Ósace prosadí otázky spojené se změnou klimatu jako prioritu.
Čína je v současnosti nejdůležitějším obchodním partnerem hned pro řadu afrických států. Nicméně ve stínu Pekingu se daří budovat vliv na černém kontinentu také Japonsku, které slibuje vyšší kvalitu a udržitelnost.
To je jeden krok. K úspěchu je ale potřeba, aby se spojili vědci a celé společnosti ve společném úsilí. A třeba japonské soukromé společnosti už začínají konat.
Letos v květnu vytvořily konsorcium, které se má zabývat hodnocením finančních rizik změny klimatu a podporovat inovativní zelené technologie. Přes 160 japonských společností podporuje mezinárodní pracovní skupinu pro výzkum finančních rizik spojených se změnou klimatu.
Japonsko se díky této aktivitě stalo největší donorem celé iniciativy. Takový úspěch ale neznamená nic do doby, než se japonské firmy začnou patřičnými doporučeními řídit při řízení svých investic.
Jedno mezinárodní srovnání více než 80 velkých společností ukázalo, že japonské a jihokorejské firmy jsou na spodních příčkách pomyslného žebříčku firem, které se snaží aktivně vypořádat se změnou klimatu. Na vině je prý nedostatečná právní úprava, která soukromý sektor málo motivuje k činům.
Po skončení summitu G20 v Ósace je tedy řada na japonské vládě, aby si zametla před vlastním prahem a stala se příkladem pro jiné státy, uzavírá redakční úvodník deníku Japan Times.
Karin Lednická, spisovatelka
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
