Youtubeři v Německu zahání tradiční politické strany do kouta

8. červen 2019

Německá politická scéna prožívá první významný mezigenerační konflikt 21. století. Někteří – donedávna apolitičtí – youtubeři, tedy lidé, kteří si na videoportálu YouTube budují komunitu fanoušků, ženou politické strany do kouta.

Jak ve svém komentáři píše německý deník Die Welt, mohou za to svou nešikovností samotní politici, protože neovládají komunikaci na sociálních sítích a nerozumí tématům mládeže.

Merkelová ve funkci kancléřky finišuje lépe než její předchůdci

Angela Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová odpočítává poslední roky svého dlouhého působení v čele německé vlády – podle loňského prohlášení ho chce ukončit s parlamentními volbami v roce 2021. A na sklonku svého úřadování si Merkelová počíná lépe než její předchůdci Konrad Adenauer a Helmut Kohl.

Příkladem je v pohledu listu Křesťanskodemokratická unie (CDU), která v posledních týdnech dramatickým způsobem zjistila, jak může neporozumění mladým lidem zahýbat se stranickými preferencemi. Politici se totiž nepoučili z historie a nepochopili, že pokud se vůči nové formě médií nebo mládeži obhajují nadávkami, mají v rukou špatné karty.

K pochopení debaklu CDU v oblasti politické komunikace je nutné podívat se na mladou generaci detailněji. Konkrétně na uživatele, kteří se na německých sociálních sítích shromažďují pod hashtagem #diesejungenLeute – v překladu tito mladí lidé – kteří sami sebe ironizují takovým způsobem, že pro dospělého člověka se seriózními záměry je obtížné jejich názory sdílet.

Například v současnosti nejznámější německý youtuber vystupující pod přezdívkou Rezo zveřejnil úspěšné video s názvem „Zničení CDU“ a společně s dalšími devadesáti youtubery těsně před volbami do Evropského parlamentu vyzval k bojkotu křesťanských, ale i sociálních demokratů (SPD). Rezo patří mezi takzvané influencery, tedy lidi ovlivňující veřejné mínění na sociálních sítích.

Chtějí vůbec být bráni vážně?

K jejich činnosti se v poslední době vyjadřují i přední němečtí politici. „Nabízí se otázka – jaké normy se týkají hlásání názorů v analogovém světě? A jaká pravidla by měla platit v digitální oblasti?“ zauvažovala na jedné tiskové konferenci předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová. Die Welt ale takové otázky považuje za přinejmenším zvláštní. Podle něj Rezo ani ostatní youtubeři z povahy svého postavení politiku zásadně neovlivňují. 

To, že mě znají rodiče, znamená, že si povídají se svými dětmi, říká Karel Kovář alias Kovy

Kovy (Karel Kovář), youtuber

Karel Kovář je především mladším generacím známý jako Kovy. Pod pseudonymem vede také svůj úspěšný YouTube kanál a počet jeho odběratelů se stále rozšiřuje, zdaleka už ne jen o středoškoláky. „Jsem rád, že rodiče, když se řekne youtuber, dnes už vědí, o co jde. Protože to znamená, že mluví se svými dětmi,“ říká.

Pokud si člověk dá námahu a zanalyzuje si činnost youtuberů, zjistí, že politická témata nebo klimatické změny opravdu nejsou jejich doménou. K nejsledovanějším příspěvkům zmiňovaného Reza patří hudební klip o potížích v dospívání. Ten přitom vznikl ve spolupráci s jiným youtuberem, který se na vzniku protistranického předvolebního videa rovněž podílel.

V běžné digitální tvorbě mladé generace se zpravidla neodrážejí zájmy o záchranu planety. Mladí také masivně nešíří vlastní politické nálady. Jejich stížnosti o tom, že je politikové neakceptují, jsou proto spíše překvapivé. Podle německého deníku vlastně doposud ani nebylo jasné, jestli vůbec chtějí být bráni vážně.

Oğuz Yılmaz, spoluzakladatel jedné dnes již nečinné youtubové skupiny, ke zveřejnění videa „Zničení CDU“ na portálu Neon poznamenal, že tradiční strany mladými lidmi pohrdají. „Je to možné vidět i na tom, jak politici na nahrávku reagovali. S mladými voliči jednají, jako by to byli malé děti,“ napsal Yılmaz.

Infantilní zábava

Die Welt se nicméně zamýšlí, že zakopaný pes by mohl být také ve způsobu vyjadřování mnohých youtuberů, jejichž obchodní model je postavený právě na prezentaci sebe sama jako dítěte. Velká část kanálů se totiž orientuje na infantilní zábavu a konzum.

Youtuberská videa jsou plná vulgarit a product placementu. Je třeba je regulovat, říká novinářka

Jana Blažková

Obohacují youtubeři děti, nebo naopak jejich výchově škodí? Měla by se tvorba novodobých dětských idolů nějak začít regulovat, nebo má svoboda projevu přednost?

Výzvou pro tradiční německé strany je proto skutečnost, že stále častěji budou čelit ne zcela jasně formulovaným názorům, které nebudou přicházet od politických protivníků, nýbrž z názorově nevyhraněného prostředí. Youtubeři objevili sílu vlastní politické mise sice teprve nedávno, ale právě to jim propůjčuje důvěryhodnost a dává sílu jejich názorům i mimo dosavadní komunitu.

Mediální odborník Bernhard Pörksen z Tübingenské univerzity mluví o síle spontánně vzniklého propojení, které je podpořené krátkodobým společně sdíleným odporem. Tradiční politické strany si naopak zakládají na kolektivismu.

Die Welt si myslí, že křesťanským i sociálním demokratům v Německu chybí hbitost při prezentaci na sociálních sítích. A za druhé se jim v moderních médiích, která se orientují na rychlost, přesně zacílené publikum, ale také na humor, nedaří zakrýt vlastní ideovou vyprázdněnost.

Věda nad politikou?

Rovněž způsob, jakým CDU na zveřejnění videa reagovala, byl značně nešikovný. Ignorací, výsměchem, výtkami, ale i tím, že reakci na internetu zveřejnili ve formátu PDF politici v pohledu komentáře dokázali, že si nevěděli rady, jak na poselství reagovat nebo co doopravdy odpovědět.

Nabízeli mi i porno, říká populární youtuber Karel Kovář alias Kovy

Karel Kovář alias populární youtuber Kovy

Máte za to, že videa na YouTube jsou jen „nutella na hlavě“ nebo „batohy na kolejích“? Karel Kovář alias Kovy vás vyvede z omylu. Právě on je nejviditelnějším zástupcem toho, čemu se dnes říká „YouTube pro dospělejší publikum“: ve svých videích se nevyhýbá politice ani společenským tématům. „Youtuber musí mít nejen co říct, ale i pocit zodpovědnosti,“ vysvětluje v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Že právě mezigenerační konflikt by v příštích dekádách mohl politiku ovlivňovat, nedávno načrtli britský historik Niall Ferguson a jeho student Eyck Freymann v analýze pro americký magazín Atlantic. Ve Spojených státech se podle nich zformovala generace takzvaných levicových mileniálů, kteří se bouří proti plýtvání zdroji starého světa.

Je to pak především ztráta sociálních perspektiv americké mládeže, která pohání vztek těchto mladých lidí. Die Welt má za to, že němečtí politici mohou být rádi, že k tak logickým tématům, jakým je ochrana životního prostředí, se mladí Němci zatím vyjadřují relativně umírněně.

Důvěryhodnost německých youtuberů stejně jako studentů z hnutí Friday for Future, které upozorňuje na klimatické změny, přitom z velké části spočívá v tom, že se zdánlivě neopírají o ideologii. Namísto toho vycházejí z logiky, rozumu a vědeckého poznání.

Komentář si ale klade otázku, jestli pevná vědecká shoda vůbec existuje a jestli by její autorita měla nahrazovat rozhodování jednotlivců v politických otázkách. A mladické netrpělivosti youtuberů je také možné oponovat tím, že politika je náročným procesem vyvažujícím komplexní oblasti zájmů.

Bezobsažná reakce

Jak ale Die Welt zdůrazňuje, to vše politiky v žádném případě nezbavuje povinnosti vysvětlit voličům, proč navzdory vědeckým poznatkům po desetiletí nekonají ve prospěch životního prostředí. A také proč neplní klimatické cíle zakotvené v mezinárodních dohodách.

Kdyby politici neselhávali, pravděpodobně by neměly projekty youtuberů a aktivistů z hnutí Friday for Future tak obrovský úspěch. Ostatně Philipp Amthor, 26letý poslanec z CDU, v jednom rozhovoru připustil, že jak Rezo, tak hnutí Friday for Future zasáhli neuralgický bod. Nicméně hned poté se člen Bundestagu vrátil k typickému stranickému žargonu.

„Nemohou být žádné pochyby o tom, že CDU chce dosáhnout klimatických cílů. Sázíme na inovace,“ řekl Amthor. Jinými slovy to podle německého listu znamená, že někdy snad někdo vymyslí něco, co klimatické změny zastaví. A přesně tomu už dnes nikdo nevěří.

Mladý poslanec zopakoval také jinou frázi, a sice že nezáleží na obsahu, ale na komunikaci. Tak tomu však není. Z komunikace se stala pohroma, protože je bezobsažná. Mladí lidé si toho všimli a není možné jim to vyčítat, tvrdí deník Die Welt.

autor: Jakub Rerich

Související