Výuka češtiny u krajanů obnáší i vaření svíčkové pro sto lidi, nebo nacvičení folklorních tanců, říká spisovatelka Pilátová

7. říjen 2024

„Anglicismy nejsou při výuce krajanů češtiny až takový problém, protože pronikají i do jejich řeči. Velký problém ale byl naučit je spisovnou češtinu. Protože se česky učili od rodičů, ale jen mluvenou formou,“ popisuje spisovatelka a lektorka Markéta Pilátová.

„Například vnučka Jana Antonína Bati Dolores, se kterou jsem trávila spoustu času, mluvila se svou mámou i dědečkem slovácko-hanácky, a to jí už odnaučit nešlo. Dodnes, když Dolores volá na český konzulát, dělá to stejně jako dřív a říká: ,Pane konzul, jak se máš?‘,“ dodává s tím, že to vlastně nikomu nevadí. 

Čtěte také

„Když jsem pak učila krajany v Argentině, kteří pocházeli z vesnic na Hané, ti zas říkali huba místo ústa, a odnaučit byl opravdu těžký úkol. A to je až nadlidské, protože oni vlastně jen mluvili a nikdy česky nepsali ani nečetli.“ 

K výuce krajanů se Pilátová dostala přes konkurz, kde zazněly podivné otázky. „Samozřejmě, že se ptali na češtinu, ale pak došlo na dotazy praktického rázu, a to jestli jsem schopná uvařit guláš nebo svíčkovou pro sto lidí. Také, jestli umím nacvičit folklorní tanec nebo vymyslet divadlo,“ popisuje. 

Čtěte také

„Samozřejmě jsem jim všechno odkývala, ale pak jsem musela dát komisi za pravdu, protože krajanský učitel je velmi specifické povolání. Přes týden sice učíte tu češtinu, ale o víkendech a svátcích vaříte svíčkovou, tancujete, nacvičujete divadlo a děláte mnoho dalších zajímavých věcí, které by vás doma určitě dělat nenapadlo,“ dodává.

Markétě Pilátové nedávno vyšla nová kniha Holčička ze známky, ve které mapuje neobyčejný život Evy Haňkové, kterou jako dvouleté děvčátko vzal do náruče prezident T. G. Masaryk. Fotka se později stala motivem pro poštovní známku.

To už si ale poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Naděždy Hávové.

 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.