Markéta Pilátová: Španělé mají panický strach z toho, že by mohli znovu vyvolat běsy občanské války
Ve své poslední novele Hrdina od Madridu se Markéta Pilátová věnuje osudům československých interbrigadistů ve španělské válce. Proč se o jejich příbězích u nás příliš nemluví? A podařilo se Španělsku vyrovnat s frankistickou minulostí?
„Fascinuje mě věčná nespravedlnost dějin, která je pronásledovala. A přitom to byli lidé, kteří nasadili krk za mladou republiku,“ říká v pořadu Jak to vidí spisovatelka a publicistka Markéta Pilátová.
Věčně nepohodlní
„Tito lidé byli vždycky nepohodlní. Když se vrátili domů, byli pronásledovaní fašisty. Mnoho z nich se zapojilo do odboje. Po válce je pronásledovali zase komunisté, protože bojovali v západní zemi. Uměli jazyky a to se nehodilo,“ vypráví.
„V roce 1968 spousta z nich dostala nějakou satisfakci, nějaké medaile, které jim byly zase potom, co přišli Rusové, odebrány. Oni sami byli odejiti z míst, která předtím dostali jako trafiky. A po roce 1989 byli zase nepohodlní, protože pro spoustu lidí to byli prostě komunisti.“
Strašidla minulosti
Válka ve Španělsku si vyžádala více než půl milionu obětí. Následovala po ní tvrdá diktatura, během níž generál Franko likvidoval své odpůrce, což stálo životy dalších desítek tisíc obyvatel. Španělé podle Markéty Pilátové dodnes bojují s hlubokými ranami, které občanská válka ve společnosti způsobila.
„Země je od 30. let rozdělena na dvě nesmiřitelné poloviny. Na ty, kdo bojovali na straně republikánské vlády, a na ty, kdo stáli na straně Frankových fašistů,“ říká Pilátová. „Španělé mají panický strach z toho, že by tyto běsy mohli znovu vyvolat. Je to vidět na krizi v Katalánsku, které za Franka bylo jako bašta republikánů úplně zadupáno do země.“
Neustálý boj o smíření
Španělská společnost s touto historickou pamětí bojuje výstavami nebo edukativními programy. O událostech vychází i množství knih. Přesto se vzájemné antagonismy od občanské války čas od času ve španělské politice vynořují a straší veřejnost.
Další témata rozhovoru: V čem se liší lipský knižní veletrh od toho frankfurtského? Co čtenáře láká na literárních čteních? Jaký je vztah českých čtenářů k latinoskoamerické literatuře? Jaký je typický latinskoamerický čtenář? Jak se naše společnost proměnila za 30 let od pádu železné opony? V čem je jedinečný snímek Roma mexického režiséra Alfonsa Cuaróna?
Související
-
Markéta Pilátová: Maduro zdědil ty nejhorší karty. Teď má šanci ukázat, že je v něm i něco lidského
Ve Venezuele už několik měsíců kolabuje státní struktura. Obyvatelé nově čelí masivním výpadkům elektrické energie a země je na pokraji humanitární katastrofy.
-
Markéta Pilátová: Brazílie je po prezidentských volbách rozdělená. Připomíná to časy komunismu
Jak chce problémy největší latinskoamerické země řešit nový brazilský prezident? A proč se mu přezdívá tropický Trump?
-
Přepis: Jak to vidí Markéta Pilátová - 15. května 2019
Hostem byla spisovatelka a publicistka Markéta Pilátová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
