Výroba svítiplynu byla peklem na zemi aneb Cesta energií do našich domácností
Elektrický proud, plyn a centrální vytápění jsou pro dnešní domácnosti samozřejmostí. Mnoho lidí ani nezajímá, kde se berou. Nebo alespoň do té doby, dokud nezačnou problémy v dodávkách nebo jejich cena nestoupne nad přijatelnou úroveň. Jak si ale moderní energie našly cestu do českých a moravských domácností?
Díky rychlému technickému pokroku se v 19. století začala prosazovat elektrická energie a velmi rychle se dostala i do českých zemí. Její první krůčky u nás nikdo nereguloval ani nekontroloval.
Elektrickým proudem se u nás začalo svítit na ulici, v domácnostech i v továrnách. V roce 1891 postavil u příležitosti Jubilejní výstavy v Praze český podnikatel a vynálezce František Křižík první tramvajovou trať.
Hned na počátku republiky vnikl zákon o elektrifikaci. Stál za jím profesor Vladimír List a tým jeho odborníků. Malé elektrárny se začaly zavírat a ve vznikající soustavě převládly velké a stabilní zdroje.
Ze všeužitečných elektráren se začaly rozvádět dráty do měst a vesnic. Primární sítě platil stát, sekundární obec a přípojku si každá domácnost hradila sama. A nebylo to zrovna nejlevnější. V roce 1937 už ale byl základ elektrifikace Československa hotový.
Jako první ulice rozsvítil plyn
Víc než čtyřicet let před tím, než Křižík ozářil jubilejní výstavu reflektorem, se začalo v pražských ulicích svítit plynem.
Jeho jméno vyjadřuje i jeho funkci. Svítiplynem se u nás svítilo i topilo. Poháněl ale i ledničky, pračky nebo filmové promítačky.
Výroba svítiplynu byla peklem na zemi. Hlavně v začátcích se vše dělalo ručně a taková plynárna také velmi zatěžovala životní prostředí. Od 70. let 20. století do českých zemí proudí plyn zemní.
Mnoho měst v České republice má také vlastní síť horkovodů, které přivádějí až do domácností samotné teplo. Jako první začali teplo rozvádět v Ústí nad Labem už ve 20. letech. Využili k tomu městskou elektrárnu a potrubím kolovala horká pára. První čistokrevná teplárna byla od roku 1930 v Brně.
Mnohem víc toho o elektřině, plynu a centrálním vytápění uslyšíte v audiozáznamu pořadu Historie Plus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
