Výroba nové vitríny pro Relikviář svatého Maura probíhala v režimu utajení, popisuje zhotovitel

Relikviář je druhou nejcennější movitou památkou Česka a jeho hodnota se často přirovnává s korunovačními klenoty. Jeho vypátrání v roce 1985 se považuje za jeden z největších nálezů 20. století Československa.

Relikviář svatého Maura si návštěvníci budou moc prohlédnout už v nových prostorách na podzim letošního roku|foto:Ivana Sedláčková, Český rozhlas, Český rozhlas

„Když jsme byli osloveni na výrobu schrány pro relikviář, tak to pro nás bylo velkou výzvou, protože se jedná o ojedinělou památku, která si zaslouží ojedinělou vitrínu,“ přiznává. 

„Na našem území je to opravdu ojedinělá památka. Víme, že relikviářů je v Evropě několik, ale řekl bych, že jen asi tři nebo čtyři jsou v tak zachovalém stavu, jako je ten náš na Bečově.“ 

Pígl přiznává, že největším oříškem bylo vyhovět všem požadavkům. „Pokud máte vytvořit takto velmi bezpečnou vitrínu, tak je jasné, že váhově bude převyšovat veškeré standardy – ať sílou skla, ostatním zabezpečením, elektronikou, osvětlením i dalšími prvky. Skloubit bezpečnost s dalším požadavkem na rychlé otevření v případě nouze, tak to je vždy to nejsložitější.“ 

„Potřebuji zvětšovací brýle, takzvané rytecké brýle, abych na to dobře viděl. Samozřejmě bílé rukavičky a pak stačí obyčejný tamponek kvalitní bavlněné vaty,“ říká restaurátor relikviáře svatého Maura Andrej Šumbera|foto:Ivana Sedláčková, Český rozhlas, Český rozhlas

„Musí to být bezpečné, těžké, velké, aby mohli i návštěvníci přijít co nejblíže k vitríně – a dosud takový pohled neměli nikdy – s tím, aby v případě ohrožení jako je požár byla snadno  otevíratelná. Zkombinovat všechny tyto požadavky není úplně jednoduché,“ vysvětluje s tím, že projektant vše promýšlel a projektoval půl roku.

„Až potom jsme to jako tým dostali do rukou, abychom jeho nápady uvedli v život,“ uzavírá Marcel Pígl. 

Poslechněte si celý rozhovor pořadu Hovory Davida Šťáhlavského.