Výroba nové vitríny pro Relikviář svatého Maura probíhala v režimu utajení, popisuje zhotovitel

1. prosinec 2021

Neprůstřelné sklo o tloušťce 38 milimetrů, bezpečnostní fólie a další bezpečnostní prvky, kterým se říká „forma kalašnikov“. „Zámky a veškerá další použitá technika, tak to je tajné. Celá výroba probíhala v režimu utajení, veškeré dokumenty a projekt se z pochopitelných důvodů předávaly téměř z ruky do ruky,“ popisuje Marcel Pígl, jak vznikala nová bezpečnostní schránka pro Relikviář svatého Maura v Bečově nad Teplou.

Relikviář je druhou nejcennější movitou památkou Česka a jeho hodnota se často přirovnává s korunovačními klenoty. Jeho vypátrání v roce 1985 se považuje za jeden z největších nálezů 20. století Československa.

Relikviář svatého Maura si návštěvníci budou moc prohlédnout už v nových prostorách na podzim letošního roku

„Když jsme byli osloveni na výrobu schrány pro relikviář, tak to pro nás bylo velkou výzvou, protože se jedná o ojedinělou památku, která si zaslouží ojedinělou vitrínu,“ přiznává. 

„Na našem území je to opravdu ojedinělá památka. Víme, že relikviářů je v Evropě několik, ale řekl bych, že jen asi tři nebo čtyři jsou v tak zachovalém stavu, jako je ten náš na Bečově.“ 

Pígl přiznává, že největším oříškem bylo vyhovět všem požadavkům. „Pokud máte vytvořit takto velmi bezpečnou vitrínu, tak je jasné, že váhově bude převyšovat veškeré standardy – ať sílou skla, ostatním zabezpečením, elektronikou, osvětlením i dalšími prvky. Skloubit bezpečnost s dalším požadavkem na rychlé otevření v případě nouze, tak to je vždy to nejsložitější.“ 

„Potřebuji zvětšovací brýle, takzvané rytecké brýle, abych na to dobře viděl. Samozřejmě bílé rukavičky a pak stačí obyčejný tamponek kvalitní bavlněné vaty,“ říká restaurátor relikviáře svatého Maura Andrej Šumbera

„Musí to být bezpečné, těžké, velké, aby mohli i návštěvníci přijít co nejblíže k vitríně – a dosud takový pohled neměli nikdy – s tím, aby v případě ohrožení jako je požár byla snadno  otevíratelná. Zkombinovat všechny tyto požadavky není úplně jednoduché,“ vysvětluje s tím, že projektant vše promýšlel a projektoval půl roku.

„Až potom jsme to jako tým dostali do rukou, abychom jeho nápady uvedli v život,“ uzavírá Marcel Pígl. 

Poslechněte si celý rozhovor pořadu Hovory Davida Šťáhlavského.

autoři: David Šťáhlavský , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.