Vymlouvat se srovnáváním s jinými, včetně politických situací, je nebezpečné. Relativizuji tím své skutky, říká psycholog Špok

Vymlouvat se na srovnávání s jinými v mnoha životních situacích, včetně politických, je podle něj nebezpečné.

Čtěte také

Nejsme hnutí jednoho muže. Funguje u nás pluralita názorů, míní středočeská hejtmanka Pecková

„Cítím v tom omlouvání toho činu. Je to podobné, jako když spáchám trestný čin a řeknu: nejsem jediný, vždyť kolik dalších lidí tady spáchalo trestný čin. Trošku tím relativizuji to, co jsem udělal. Nemyslím si, že to je vhodné a nemyslím si, že to je vhodné teď. Možná v nějaké zpětné bilanci můžeme srovnávat, ale v tuto chvíli ne,“ myslí si psycholog.

Česká společnost má podle něj stále velkou tendenci vymlouvat se na minulost. „Je to možná trošku konstanta. Ještě v předposlední kampani ODS mobilizovala proti komunistům. A současná vláda nebyla zvolena pro to, jaký měla program a že by ji její voliči do hloubky poznali, ale že to byla volba proti Andreji Babišovi (ANO). Tento antibabišismus v nás často bohužel trvá a nese si některé negativní důsledky,“ naznačuje.

Úplně stejně bych kritizoval vládu ANO, která by se ve svých skandálech vymlouvala na předchozí vládu ODS.
Dalibor Špok

Připouští, že historie vládnutí Andreje Babiše za sebou nechala určité prokazatelné věci, které jsou poučné. Chybou podle něj není zabývat se minulostí. Jen by to nemělo být to hlavní, opakuje.

„Určitě by to neměl být hlavní důvod našich voleb. Což se bohužel stalo. Politika během minulého volebního období skutečně byla vyprázdněna. Nikoli díky Babišovi, ale díky opozici, díky antibabišismu. Babiš je středový populista, může si argumentovat způsobem, jaký uzná za vhodné. Ale to neznamená, že ostatní politické strany v opozici vůči Babišovi budou toto využívat jako jediné téma,“ míní.

„Úplně stejně bych kritizoval předchozí vládu ANO, která by se vymlouvala ve svých skandálech na předchozí vládu ODS. Je to totéž myšlenkové schéma,“ dodává Špok.

Žijeme totéž, co politicky žijí všude jinde

Čeští voliči se podle psychologa od voličů ve světě neliší. Jsou tam podle něj ty samé fenomény, ty samé postupy.

Čtěte také

Jiří Pehe: Proč hraje Babiš s prezidentskou kandidaturou politický poker

„To znamená ty velké polarizace, které jsou samozřejmě u nás jiné než v Anglii, ve Francii, v Americe, ale formálně jsou procesy velice podobné.  Myslím si, že žijeme totéž, co žijí politicky všude jinde,“ soudí.

Že jsou voliči loajální i k politikovi, který je vyšetřován nebo třeba souzen, je podle něj běžné všude.

„Je v tom psychologicky obsaženo moc vrstev. Není to jen vztah k politikovi jako k veřejné osobnosti, ale je v tom obsažen vztah k autoritě. Je v tom obsažen vztah k někomu, do koho jsem investoval své city. Na to narážíme v jiných každodenních situacích - vztah vůči šéfovi v práci, vztah vůči manželce a tak dále. A i když se třeba manželka chová výrazně negativně, pořád máme tendenci do ní investovat dál jen proto, že to neumíme třeba psychologicky změnit. Neříkám, že to je správné, ale je to těžké,“ popisuje.

U některých proponentů pro Rusko jasně vidíme neschopnost odstoupit od historie.
Dalibor Špok

Souhlasí s tím, že myšlenková setrvačnost a pohodlnost lidí je pořád váže k tomu, koho volili před tím.

„Vidíme to třeba i v některých současných názorech například na ukrajinsko-ruskou válku. Třeba ve starší generaci. U některých proponentů pro Rusko jasně vidíme neschopnost odstoupit od historie, kdy se nějakým způsobem spojovali s režimem totalitním. A nedokáží říct, že to byla chyba, protože podporovali způsob politiky, který takto skončil po 30, 40, 50 letech,“ naznačuje.

Boje populistů najdeme všude

Politiku Špok vnímá jako profesi a politiky jako veřejné osoby, které mají realizovat nějakou vizi nebo nějaký program.

Čtěte také

Vláda ministerstva měnit nechce. Rakušan ve střetu zájmů prostě není, říká poslankyně za STAN Urbanová

„Ale už není jejich účelem a cílem tuto vizi vytvářet a být těmi velkými státníky a osobnostmi po způsobu císařů. Často to od nich bohužel očekáváme a pak jsme zklamáni, protože do nich investujeme archetyp toho, kdo nám má dát vizi, směr. To má ale dávat celá občanská společnost v diskusi. Politik má být pouze ten, který byl zvolen, protože si nějaký z programů vybral a technicky ho prosazuje,“ míní.

„Boje populistů vůči demokratickým stranám, které se třeba nestíhají transformovat způsobem, aby dokázaly oslovit současného voliče, najdeme všude,“ konstatuje psycholog Dalibor Špok.

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí ze záznamu.