Výlet za živým komunismem: KLDR láká cizince, z turismu pak podporuje vojenský průmysl

03706324.jpeg
03706324.jpeg

Stále více agentur a cestovních kanceláří nabízí Čechům a Slovákům zájezdy do KLDR, která plánuje do roku 2020 nalákat až dva miliony turistů ročně. Peníze chce země využít na financování vojenského průmyslu a jaderných a raketových testů. Agentury se v nabídkách soustředí na komunistické monumenty a připomenutí doby, kdy člověk nesměl vyčnívat z davu. Češi, především starší muži, mají o cestu do jedné z posledních komunistických bašt stále větší zájem. Za několik dní v totalitní zemi zaplatí desetitisíce korun. Připravit se musí především na to, že míří do totalitní země a čekají je velmi důsledné kontroly.

„Vyrazil jsem tam proto, že Severní Korea je země, kterou moc lidí nenavštěvuje. Běžný turista se tam dostane minimálně,“ říká slovenský turista Peter, který navštívil KLDR minulý rok na podzim. Společně s dalšími účastníky zájezdu strávil ve světě totalitního režimu Kim Čong-una zhruba týden.


Jsou povinné body v programu zájezdu, jako položení květin u památníku Kim Ir-sena nebo návštěva mauzolea. Ale z našeho pohledu jsou to atrakce, které vidět chceme, tak jako tak. Co si budeme namlouvat - tahleta země nemá příliš, co by nabídla po klasické historické stránce. Hlavní atrakcí je komunistická praxe a současnost.Miloš Podpěra, ředitel cestovní kanceláře China Tours

„Nesměli jsme si fotit vojáky a rozestavěné novostavby a různé budovy. Je to země, která se s tím, co jsme my zažili v socialismu, vůbec nedá srovnávat. Lidé nic jiného než své vůdce neznají a ani nepoznají. Do kontaktu s obyvateli Severní Koreje se přiliš nedostanete, je to dost složité. Zdálo se mně, že nás pořád někdo hlídá, že je to všechno monitorované. Mám velmi smíšené pocity,“ přibližuje Peter.

Potravinové lístky

V KLDR také neexistuje individuální turistika a návštěvníci vidí ze země to, co hostitelé pod přísným dohledem dovolí. Vše skrýt ovšem nelze. „Kupříkladu v severokorejské společnosti ještě stále funguje přídělový systém na základní potraviny a životní potřeby,“ říká český velvyslanec v KLDR Milan Hubcej.

„Kulturní či společenské vyžití je naprosto jiné. Převládá zde ideologizace společenského či osobního života. Kolektiv tu hraje nezastupitelnou roli a místní obyvatelstvo nemá moc volného času, nezná způsoby inividuální dovolené či cestování nejen do zahraničí, ale ani po vlastní zemi, kde je pohyb osob stále velmi omezený,“ dodává.

Padací mosty a desítky párů očí

Zatímco v roce 2005 do země ročně zamířilo zhruba 300 lidí z celého světa, v současné době už počet překonal hranici 100 tisíc návštěvníků. Velkou část přitom tvoří turisté z Číny, z Evropy jede do KLDR za turismem ročně minimálně 7 tisíc lidí. Rostoucí zájem sleduje i spolumajitel cestovní kanceláře ESO TRAVEL Tomáš Cikán.

Hranice mezi Jižní Koreou a KLDR

„Na prvním zájezdu před deseti lety to vypadalo jinak. Jeli jsme vlakem z Číny a na hranicích s KLDR jsme pro našich dvacet turistů, včetně tlumočníka, dostali 20 průvodců z korejské strany. To bylo neskutečné. Říkal jsem si, jak nás udrží, abychom se nerozběhli. Uprostřed Pchjongjangu teče řeka a na ní jsou dva supermoderní hotely. Většina skupin tam dorazila kolem šesté hodiny večer. Poté se zvedl padací most a nebylo možno ten ostrov opustit. A i dnes jsme stále nuceni se ubytovávat tam,“ uvádí Cikán a podotýká, že všechny služby ve zmíněném ubytování jsou na úrovni pětihvězdičkového luxusního evropského hotelu, komfortní a celistvé.

Turisté podle něj nemohou očekávat, že během svého výletu uvidí opravdový život v totalitní zemi. I přesto, že vláda v zemi postavila zbrusu nové letiště a uvolnila poměry pro cestování, své obyvatele drží nadále zkrátka.

Země „na oko“

„Na oko je toho v KLDR hodně. Nicméně země se vyvíjí, drobné změny tu jsou. Například se otevřel první fast food, nebo se můžeme jako turisté sami projít po chodníku,“ potvrzuje striktní režim pobytu cizinců svými slovy také Miloš Podpěra, ředitel cestovní kanceláře China Tours. „Že bychom ale šli sami večer na pivo, to tam neexistuje,“ dodává.

Věděli jste, že z turismu do KLDR míří do zbrojního průmyslu a na vývoj nukleárních zbraní celých čtyřicet procent zisku? Poslechněte si celý příspěvek už nyní ZDE.