Vyhlížení soupeře

18. září 2007

Volba prezidenta se blíží a ten dosluhující, který chce pokračovat, marně vyhlíží soupeře, se kterým by se utkal v zápase o přízeň volitelů. Naposledy se z jedné parlamentní strany ozvalo, že by měl kandidovat její člen, zkušený politik, který už řídil vládu i senát. Poté, co s díky odmítl, pochválil ho předseda strany, která ho chtěla nominovat, za moudré rozhodnutí nekandidovat. Zajímavé!

Nepochybně nás ještě čeká pár takových mediálních vln, ale politologové se vzácně shodují, že se reálný protikandidát ke stávajícímu prezidentovi nenajde. A kdo ví, zda se vůbec doopravdy hledá. V našem volebním systému nevolí prezidenta občané, ale politici, a na prezidenta politiků se pochopitelně kandiduje jinak, než na prezidenta občanů. Kandidát nepodstupuje stovky mítinků, na kterých musí stisknout tisíce rukou, donekonečna se podepisovat, usmívat a stále cosi slibovat. Při volbě politickými stranami jsou prezidentští kandidáti součástí širšího handlu, ve kterém se hlasy směňují za pozice, ze kterých se ovlivňuje něco, z čeho pak jsou peníze.

Šanci má kandidát silné strany, která má co nabídnout těm slabším. V silné straně, pravda, může vzniknout spor, koho ve volbě prosazovat anebo co za jeho podporu pustit. Pak má místo silného kandidáta šanci naopak slabý, který nikoho neohrožuje, poslouchá a nezlobí, neboť může být kdykoli vyměněn. To ale není náš případ. Nejsilnější strana nominuje svého čestného předsedu. Sympatizanti jej podporují, protože mu prezidentství ze srdce přejí. Ti, co ho nemusí, mu pak hlas dají proto, aby se jim nepletl do politiky. Hodí se jim uklizený na Hradě, kde se z jejich pohledu nic neřeší. Vyhlížení soupeře? Pouhá kratochvíle.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.